Skrýt výsledky vyhledávání
Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Zábradlí na letišti, Letí a letiště Na Zábradlí

2010-09-22 11:51

Divadlo Letí připravilo společně s Divadlem Na Zábradlí projekt Nebe nepřijímá - Letí na letišti. V rámci jediného dne se hrálo přímo v hale Terminálu 2 pražské Ruzyně, dále se představení složené z pěti krátkých her současných evropských dramatiků stěhuje na repertoár Divadla Na Zábradlí.

Nově vzniklé Centrum současné dramatiky, které iniciovalo právě Divadlo Letí, představilo své první výsledky. Oslovilo pět současných evropských dramatiků - Joe Penhalla z Anglie, německé autory Falka Richtera a Davida Gieselmana, Viliama Klimáčka ze Slovenska a domácího Davida Drábka, aby napsali krátkou hru na téma letiště. To samozřejmě nepředstavuje pouze prostor určený k odletu a příletu letadel, odráží se v něm dnešní zběsile rychlé životní tempo a v jistém smyslu i odlidštěnost přetechnizovaného světa.  Premiéra projektu proběhla za plného provozu pražského letiště, přičemž představení, které v tomto případě využívalo originality prostoru na principu site specific, dokázalo i bez klasického jeviště a vztahů naplno zaujmout. Vlastně nerušily ani reálná hlášení, která se sem tam vloudila do hry.

Držitel ceny Lawrence Oliviera Joe Penhall napsal pro projekt hru Business Class. Nikdy nevíte, kdo vedle vás sedí... V mrazivé konverzačce si roli náboženského fanatika doslova užívá Tomáš Kobr, jako byznysmen, kterého přeřadili do třídy „economy“ mu sekunduje Ivan Lupták. Electronic Love od Falka Richtera se v režii Davida Csezanyho místy blíží vokálnímu dílu. V letištním fast foodu čeká na zaplacení dlouhá fronta hekticky pracujících manažerů - do hry je zapojen prakticky celý soubor Divadla na Zábradlí! Text je reprodukován i se scénickými poznámkami, což jej dělá ještě studenější než je. Může v naší spirále čísel, dat, neustálém obchodování a numerických soustavách přežít láska? Dále přebírá autorskou štafetu Viliam Klimáček, který do projektu přispěl dílem Já v Praze, játra v Londýně. Poetický začátek, který by mohl být sám o sobě básní, se rozvine ve zvláštně laděný i režijně interpretovaný (v pravou chvíli se rozbíjí dosavadní statičnost) příběh ženy, jíž zemře syn. Dá souhlas k tomu, aby jeho játra mohla zachránit život jiného chlapce v Anglii, ale v její hlavě to už nikdy nebude v pořádku. Úzkost se zde vyjadřuje neustálým mytím rukou. „Třicet ve stínu je teplota tání duše. Koupelna je očistec, kuchyň peklo, ložnice letiště...“ Ve čtvrtém kuse nazvaném Haló, what? se v gangstersky nadnesené verbální grotesce od Davida Gieselmana zaskví Leoš Noha a Igor Chmela - dokonalá dvojka ňoumů, kteří vyloupili banku, přitom však sotva zvládnou nasednout do správného letadla. Závěrečná komiksová přestřelka je jak vystřižená z filmu Guye Richieho. Poslední příspěvek do projektu Nebe nepřijímá - Chmýří od Davida Drábka - je zajímavější z hlediska scénografie než textu samotného.

Z pěti miniher na podobné téma se autorskému týmu podařilo vytvořit kompaktní a působivý celek, který nepůsobí nutně epizodně, naopak jedna inscenace se uvolněně vlévá do druhé s jasným dramaturgickým záměrem. Nezbývá než počkat si, jak bude Nebe nepřijímá vypadat v kompletní jevištní podobě na scéně Divadla Na Zábradlí. Ve čtvrtek 23. září má tento svěží projekt předpremiéru a o den později premiéru.
Tomáš Kůs

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>