Skrýt výsledky vyhledávání
Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Ideální divadlo pro neutrální večery (1)

2009-12-02 10:50

Jednu z nejkontroverznějších Shakespearových her uvedlo 12. listopadu na svůj repertoár Stavovské divadlo. Komedie Kupec benátský mnoho záminek ke smíchu nepřináší a zůstane u toho i po autorském zásahu režiséra Martina Čičváka. Ten její hrany ovšem obrousil možná až příliš. Nejbližší představení 30. listopadu.

Svoji kontroverzi čerpá Kupec benátský z mnohasetletého konfliktu judaismu a křesťanství a jeho společenských důsledků. Potenciálně antisemitskou hru, jejíž námět ale dalece překračuje vzájemné teoretické výhrady obou náboženství k jednoduché otázce po tom, co si myslíme, že znamená být člověkem, provází řada inscenačních úskalí. Ty se bezprostředně variují podle dobového kontextu a diskursu, ve kterém se hra ocitá.

Hlavní zápletkou hry je podivná smlouva uzavřená kupcem Antoniem a lichvářem Shylockem. Všemi slitovnými ctnostmi se honosící křesťan Antonio (Igor Bareš) slíbí hrabivému židu Shylockovi (Jiří Štěpnička), že pokud ve stanovené době nesplatí peněžitý dluh, bude si moci Shylock jako daň vyříznout z Antoniova těla libru masa. Žádný ze zpackaných obchodů by Antonia nepřinutil k tak absurdnímu závazku, než beznadějná láska k mladíkovi. Ten jeho lásku sice opětuje, nicméně zatouží též po ženě, a aby se jí mohl dvořit, vypůjčí si zmíněné peníze od svého věrného Antonia.

Shylock v podání Jiřího Štěpničky potvrzuje všeobecnou stereotypní představu o hamižném a zatvrzelém židovském obchodníkovi, který před soucitem k druhému upřednostňuje jen vlastní prospěch. Jeho ztvárnění legendárního krvežíznivce sice není nijak strhující, na druhou stranu se nedostává do polohy přepjaté karikatury, jak se v inscenacích této komedie občas stává. Na jevišti vidíme člověka, který se nedovede podívat na svůj život z odstupu a sebemenší křivdu si zařezává hluboko do paměti. Když mu uteče jediná dcera Jessika (Pavla Beretová) za mladým křesťanem, rozhodne se pomstít na Antoniovi.

Antonio v podání Igora Bareše je stárnoucí homosexuál, který se svého miláčka snaží zavázat vlastní obětí. Jelikož mu to ale není nic platné, téměř celou hru by proplakal, kdyby mohl. Působí proto jako zlomený člověk, kterého už nemůže zasáhnout ani ztráta celého majetku a jeho gesta milosrdenství vypovídají spíš než o lásce k bližnímu o nelásce k sobě samému. A tak, když si na závěr jeho oblíbenec Bassanio (Jan Hájek) v doprovodu dalších dvou mileneckých párů odvádí svou vyvolenou Porcii (Lucie Žáková), vytahuje Antonio místo, aby mu popřál vše nejlepší, opět svůj kapesník.

Jediným momentem, kdy se obecenstvo probouzí ve spontánní potlesk, je epizodka, během níž navštíví krásnou Porcii aragonský princ (Alexandr Minajev) se svou matkou (Marika Skopalová), aby se pokusil v nerovném boji s náhodou a prozíravostí, vybojovat ji za svou ženu. Ale to je na celou inscenaci asi opravdu trochu málo.

Minimalistická scéna Hanse Hoffera ani živý mini orchestr hrající původní hudbu Petra Kofroně celkový dojem nespraví. Kulantně řečeno, Kupec benátský uváděný v Národním divadle po dlouhých padesáti letech neurazí, ale ani nenadchne. Mohl by poukazovat ke xenofobii rozmáhající se v české společnosti, mohl by se dotknout otázky spoluzodpovědnosti za současnou finanční krizi, mohl by zkrátka být mnohem víc konfrontační. Ale není.

Více informací najdete zde





kaca

Komentáře (1)

strunka 2011-05-04 12:12:10
Po ALPACINOVĚ Sheylockovi asi jen tak někdo laťku zpět nenasadí, že ?

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>