Archiv Představení

Kultovní představení mate jménem

2010-09-11 12:20

„Dnes odhoďte ega a vzpomeňte si na dobu, kdy jste byli ještě dětmi a hráli jste si se vším, co jste viděli,“ pronáší na začátku představení téměř od stropu (ze svých dvou metrů na baru postavený) Vojta Dyk. Kultovní představení uváděné v La Fabrice, které i sami autoři (Jakub Prachař, Vojta Dyk a režijní tandem SKUTR) nazývají zkouška, může začít.

...a mají pravdu, nejde o inscenaci v pravém slova smyslu. Spíše o sestavu na sebe s větší či menší lehkostí navazujících skečů a scének, při nichž si oba hlavní protagonisté hrají jako malí kluci. Hrají si hlavně s hudbou, jíž na scéně živě vytváří pomocí nejrůznějších akustických i jednoduchých elektronických zvuků a efektů. Zvuk stojí v první linii. Jsme svědky radostného improvizování s hlasem (excelentní Dykovy hlasové dispozice v tomto případě nemohou zklamat), do hry se zapojují nejrůznější, zdálo by se nehudební, předměty – náprstky vyťukávající rytmus do mikrofonu, mávátka, zubní kartáčky, ba i vibrátory... I když se zvukař při takové práci musel zapotit, žádný klasický nástroj vlastně neuslyšíte. Scénky a výstupy přepadávají jedna do druhé jako voda v horském potoce, aniž byste to ještě čekali, na konci se věčné téma dětství překvapivě zaoblí do poetického mostu.  

Kultovní představení nese typické rysy režijní práce Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského. I tento kus musel vznikat za pochodu, improvizovaně na zkouškách jako otevřený koncept, který se vyprofiluje tím, že vytěží z přirozených vloh a talentu herců maximum. Černá díra, ve které se zalesknou hvězdy, z nul se narodí čísla... Jakub Prachař a Vojta Dyk již nejednou potvrdili, že na sebe slyší, i když nejde o hudbu. Jistá interaktivita, vtahující diváky do hry, také není pro SKUTR žádnou novinkou.

Není to představení, které by vás vystřelilo do nebes a ani si takové ambice asi nedělá. Kultovní představení totiž naschvál mate jménem. S tím jak často stojí na hranici koncertu, divadla a kabaretu, na hranici dětství a dospělosti, ale také balancuje na hranici trapnosti (například scéna s fiktivním dikobrazem je toho ukázkovým příkladem), je to spíš milé, že samo sebe ustojí. Podmínkou však bude, že se otevřete a budete schopni sdílet radost z objevování banalit, nezatíženi touhou po hlubokém smyslu, protože u dětské hry je smyslem hra samotná. „Vždycky někdo udělá nějakou blbost a pak to všechno skončí,“ dehonestuje s humorným nadhledem celý projekt jedna z posledních vět v představení.

Nejbližší termíny Kultovního představení v holešovické La Fabrice:  14. září., 20. září, 1. a 30.listopadu od 20hod.

• představení, divadlo, Skutr