Skrýt výsledky vyhledávání
Archiv Představení
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

England

2010-02-12 17:30

Tim Crouch – England / divadlo

režie: Katharina Schmitt
scéna: Pavel Svoboda
kostýmy: Patricia Talacko
hudba: Nick Gill
dramaturgie: Jan Horák
hrají: Ivana Uhlířová, Irena Kristeková, Hynek Chmelař

england1england2england3

England se, vedle otázky umění a jeho hodnoty pro naše životy, zabývá otázkou transplantací, přesídlení. Jde o mnohavrstevnatý příběh jedné věci uvnitř jiné: příběh cizího srdce v cizím těle, cizí kultury v kultuře jiné země, divadla v galerii, postavy uvnitř herce, inscenace uvnitř samotného divadelního publika.

Všechno tohle je umění.
Všechno tohle je umění.
To jsme my.
Podívejte se.
Jsme dokonalá dvojice.
S ním nic není nemožné.
S ním jsem nezničitelná!
Hlavně kvůli sexu bych si přála, aby mi bylo líp.
Sex býval dokonalý.
Teď necítím nic.
V pražské galerii Meetfactory by se mu líbilo, protože on umění rozumí. Já nerozumím ničemu. Prohlížím si obrazy a nic nechápu. On by mi to všechno vysvětlil.
Říkal, že dobré umění se i dobře prodává.
(Tim Crouch - England, Překlad: Olga Vlčková)


England je hra, která vznikla na zakázku pro galerii Fruitmarket v Edinburghu. Britský dramatik a performer Tim Crouch ji napsal v roce 2007, sám ji inscenoval a hrál na edinburghském festivalu společně s herečkou Hannah Ringham. Inscenace měla velký úspěch a hra se od té doby inscenovala v mnoha zemích Evropy, mimo jiné na festivalu “Neue Stücke aus Europa” ve Wiesbadenu.

Text je výjimečný a vhodný pro Meetfactory jak svou formou, tak svým tématem.
Formálně hra funguje jako prohlídka prostoru, postavy vystupuji jako průvodci, kteří vedou diváky. Text proto vyžaduje otevřený prostor, pravý opak kukátkového divadla, v nejlepším případě galerii. Meetfactory má jak galerijní prostory, tak divadelní sál, disponuje tak perfektními podmínkami pro inscenaci hry.

England má dvě části, první bude inscenována v galerii Meetfactory, bez scénografie a světel, uprostřed výstavy, která se každý měsíc mění. Druhá část inscenace se bude odehrávat na divadelním sále Meetfactory.

Nedůležitější téma textu je pro mě osobně otázka vztahu umění a těla. Mluvčí “já” první části textu (pohlaví mluvčího není jasné, Tim Crouch počítá s mužem a ženou, kteří hrají text společně) je smrtelně nemocné a vypráví divákům o umění, kterým je obklopeno. Toto se odehrává v galerii, v prostoru, který má svá vlastní, pevně definována, ne-divadelní pravidla, v kterém diváci samotni jsou obklopeni uměním, což jen posílí téma protikladu mezi předpokládanou věčnosti uměleckého díla a banalitou nemocného těla. “Umění může zachránit životy!”, tvrdí mluvčí “já” hry a je samo nejlepším příkladem toho, že tomu tak není. Tělo odchází, umění zůstává. V druhé části textu se ukazuje, že mluvčí “já” svou nemoc přežil, a to ne diky umění, ale diky transplantace srdce. Tělo vyžaduje mnohem konkrétnější a trapnější postupy záchrany než umění. Konfrontace s příběhem nového srdce se zdá skoro nesnesitelná.
(Katharina Schmitt)

 

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>