Skrýt výsledky vyhledávání
Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Kašpar uvede májový speciál

2011-05-11 00:00

15. května uvede Divadelní spolek Kašpar v premiéře další z řady speciálních májových titulů. Shakespearovskou etapu vystřídají Draci noci, jakožto výběr z nejstarších veršů světa. Představení, ve kterém mimo jiné vyroste na podiu bambusový stan pro herce i diváky, představuje v rozhovoru režisér Jakub Špalek.   



Jakým způsobem jste vybírali použité básně? Šli jste koncepčně po historických obdobích, národech či lokalitách anebo se prostě jen „listovalo“?

Nejde o vlastivědně historický výlet ani o nahodilé listování. Na začátku jsme měli před sebou více materiálu, který jsme sbírali několik měsíců, nakonec do nejužšího kola prošly básně z Egypta, Číny, Japonska a z Aztécké říše. Hledali jsme to, co je nám dnes blízké, co bylo schopno přežít tisíce let a stále platit, stále vzrušovat. Vtip scénáře je v pořadí – byli jsme schopni vytvořit jemný příběh, kdy na sebe jednotlivé básně navazují, nálady a situace se přirozeně přelévají z jedné do druhé

V čem se liší poezie Aztéků od básní starého Egypta, Číny či Japonska a v čem se naopak potkává? 

Je nutné si uvědomit, že překlad do češtiny ty verše už přetvořil, zmutoval je směrem k nám. Originály by se lišily víc. Ty básně jsou si až neuvěřitelně blízké – shodují se v životním pocitu – žiješ tady a teď – užívej života, nedej si vzít svobodu, nestarej se o hmotné statky, važ si chvílí s přáteli, miluj. Já osobně nejsem žádný velký fanda poezie, ale tyhle kousky jsou skvělé. 

Můžete přiblížit některou z básní, která vám utkvěla v hlavě?

Těžko vybírat, ale asi nejradši mám „toulací“ čínské – jsou o samotě poutníků v horách. O chvílích, které patří jen vám. Básně, které nemají příběh, jen klid a prostor. A pak dvě aztécké – jedna začíná: „Aby mě vyléčil, namaloval kouzelník tvůj obraz v písku...“ Je jasné, o čem je, že?! A druhá je lovecká a je krásně stručná, krutá – je o kráse zabíjení, o vzrušení z lovu.    

A autoři?

Li Po je známý, ale asi i díky tomu, že většinou se v Dracích noci jedná o neznámé autory. Pamatuji si, že egyptské sepsal písař pohřebiště Nachtsobek. 

Jak probíhala týmová režijní spolupráce (režisér a dva výtvarníci...)?

My si to dost užívali. Probíhalo několik kol porad, více zkoušek v dekoraci, mluvilo se a mluvilo, nespěchalo na výsledek, pomalu se hledal tvar jednotlivých obrazů. Z mého pohledu šlo o velmi demokratickou režii – věřím, že se to kladně podepíše na výsledném tvaru představení. Ale nečekejte nějaké výrazné výtvarné překvapení – šlo spíš o to, vytvořit dobrý prostor a jeho náladu tak, aby v něm mohly básně a kontakt s divákem fungovat příjemně a přirozeně.  

Proč jste pro scénu nakonec vytvořili stan, ve kterém sedí herci i diváci?  

Počkejte, až si tam k nám sednete a my spustíme – je tam moc dobře! A nezapomínejme, že se jedná o májový speciál – představení, které se bude uvádět jen výjimečně. Takže jsme si mohli dovolit nějakou tu výstřednost, což velký bambusový stan pro herce i diváky určitě je.




Tomáš Kůs

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>