Skrýt výsledky vyhledávání
Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Hypochondr Karel Roden

2008-08-11 07:11

Na jevišti i ve filmu už byl leckým, ale ještě nikdy bláhovým, protivným a přisenilnělým starcem. A protože k zařazení do škatulky dědků má ještě daleko, je toho Molièrův Zdravý nemocný jistě nadlouho jedinou ukázkou. Jak se Karel Roden s touto komediální postavou sžil, máte možnost vidět v některém z dvanácti srpnových nebo v posledním zářijovém představení v rámci METROpolitního léta hereckých osobností 2008. Až do konce srpna téměř obden.
Kdo nikdy netoužil po troše uznání, milém slově či jakémkoliv důkazu lásky? Alespoň na chvíli asi každý a Molièrovi "hrdinové" zvlášť, vždyť jeho komedie vypovídají především o neustálém pachtění za touto éterickou esencí života.
Takový je i pan Argan. Má majetek, mladou ženu, dobře vychované dcery a osobního lékaře a přesto mu chybí to, co si za peníze nikdy koupit nemůže - aniž si je to ovšem ochoten přiznat - opravdovou lásku, tu manželskou i tu rodičovskou, porozumění a úctu, které dohromady spolehlivě zahání všechny chandry a neduhy a nastolují vládu radostného života.
Argan se snaží stáhnout pozornost na sebe, ale říká si o ni jediným způsobem, který zná - citovým vydíráním a uplatňováním své pochybné autority, ve které se utvrzuje cinkáním měšcem. A když už se zdá, že se mu přeci jen dostane toho opravdového citu ze strany dcer, že možná konečně prohlédne celou blamáž, na půli cesty se znovu nechá zlákat cukrováním své vypočítavé ženušky a vy už víte, že tenhle rodinný kolotoč je připraven roztočit se znova.
V tom malicherném počínání najdete snadno paralelu s dneškem. Peníze stále nepřestávají být mocným a často jediným motivem směšných vztahů, ve kterých si staří a opelichaní či mladší nevzhlední zbohatlíci kupují těla mladých krásek. Za peníze jsou lidé stále ochotni říkat to, co jejich poskytovalé chtějí slyšet. .
A o tom všem je i Zdravý nemocný. Hra prostinká, s jednoduchou linkou předem odhadnutelného příběhu a přece stále pravdivá. Říkáte si, že tohle prokouknutelné dějové schéma je možné jen díky tak starému námětu, ale opak je pravdou. Možná se stačí trochu porozhlédnout po hledišti a nesourodý pár s chlapíkem, který brzy převezme štafetu starého, láskou nemocného blázna, žadonícího o trochu skutečné přízně, tu najdete hned v několika exemplářích a až půjdete z divadla, tak nějakého tam venku v reálném světě potkáte dozajista.
Jestliže léto berete ve znamení prázdninové zábavy, pak se nenechte k návštěvě tohoto představení dlouho pobízet. Budete vyladěni na stejnou notu jako herci, kteří si tuhle frašku, dohnanou místy do absurdity, dokonale užívají včetně Karla Rodena, který je excelentní ve svém podání nechutného hypochondra, balancujícího na hraně, kdy by z vás možná dokázal vyloudit trochu soucitu a porozumění, proč se do téhle hloupé hry na nemocného, v které si už dávno začal hovět, vlastně pouštěl. Ale když se před vámi šourá po jevišti s nočníkem v ruce a třaslavým hlasem s námahou klade slabiku za slabikou, a pomalou výslovností evokuje vzpomínku na typický hlasový projev Leoše Suchařípy,( který se tak ovšem vypořádal s handicapem ochrnutí po mrtvici), nemůžete se mu než smát.
Dokonale mu sekunduje jeho životní partnerka Jana Krausová v úloze prostořeké služebné Toinety, která udržuje tuhle povedenou domácnost nad hladinou svým zdravým selským rozumem. Na představení je znát, že se tihle dva skutečně dobře znají a můžete tipovat, jak to asi doopravdy doma vypadá, když silnější polovinu přepadne nějaký ten dotěrný bacil.
Nastudování hry se přibližuje dobovému pojetí divadelního představení Molièrovy společnosti, kdy se bohatá společnost chtěla neustále bavit a proto musela každá hra poskytnout širší podívanou než jen slovní přestřelku. Nechybí proto vstupy s různými tanečky a zpěvy. Těžkotonážní múza se svými doprovodnými áriemi, které jsou variantou „forbíny“, umožňující přestavění scény, se pro dokreslení dobového způsobu divadla dobře hodí,  přesto bych se osobně bez tohoto rozptýlení obešla.
Představení poslední Molièrovy hry Zdravý nemocný, napsané už v roce 1673 připravilo Studio DVA v rámci divadelní přehlídky METROpolitní léto hereckých osobností 2008.
Text: Zuzana Ottová
Fotografie: Petr Šimíček

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>