Skrýt výsledky vyhledávání
Archiv Představení
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Zdravý nemocný - První české divadlo na baterky

2007-06-11 19:42

ZDRAVÝ NEMOCNÝ

Jean-Baptiste Poquelin - Moliére.

Hraje: První české divadlo na baterky.

Jste-li chudí, na lékaře radši zapomeňte. Proč? Nemá, jak vám pustit žilou! Nejlepší je, když jste poměrně zdravý a hlavně bohatý hypochondr. To o vás budou lékaři pečovat rádi. Budou vám předepisovat úžasné medicíny, procedury, ozdravné pobyty a i jinak si nebudete mít na co stěžovat. Že byste na tom byli lépe, hypochondry nejsouce? Nenechte se vysmát! Co byste dělali? To by nebyla žádná zábava. A umřít na tu nejlepší dostupnou zdravotní péči je přece úžasné! Ale ne, v současné době to přece už neplatí, máme bezplatné zdravotnictví. A zdravotní pojišťovnu! A umřít na lékařskou péči? To už se přece nedělá. Ne ne ne.

-------------------------------------

"DIVADLO NA BATERKY" je studiovou scénou občanského sdružení "Divadelní studio - Baterky".

Z programového prohlášení:
"Hlavním cílem sdružení je sdružovat spoluobčany, kteří si chtějí působit potěšení a radost veškerou multikulturní činností, ve snaze šířit toto potěšení a radost i mezi případně zúčastněnou veřejnost."
Můžeme s jistotou říci, že nemáme jiných ambicí, než potěšit publikum i sebe hrou pečlivě vybíraných divadelních kusů, a to nejlépe veselých.

www.divadlonabaterky.cz 

Zdravý nemocný

OSOBY: OBSAZENÍ:
Argan, zdravý nemocný - Pavel Betka
Toinetta, jeho služebná - Eva Myslivečková
Belina, jeho žena - Kateřina Vlčková
Angelika, dcera - Magda Kutková
Bonnefoi, přítel Beliny - Stanislav Křížek
Purgon, osobní lékař Argana - Stanislav Křížek
Diafoirus, lékař - Stanislav Křížek
Tomáš, syn Diafoira - Josef Kos
Berald, bratr Argana - Martin Ondruch
Hudba - W.A.Mozart
Scéna, kostýmy - Vlasta Rydlová, Alena Ctiborová
Světla, zvuk - Jindřich Polák
Režie - kolektiv za dohledu Martina Ondrucha

Jean-Baptiste Poquelin zvaný Moliére
Dramatik, herec, komediant a básník. Odvážný a moderní člověk. Narodil se 15.ledna.1622 v rodině královského čalouníka. Studuje práva, ze kterých uteče k divadlu. V létě roku 1644 zakládá divadlo své, to vzápětí pro dluhy zkrachuje. Na chvíli se kvůli tomu dostane do vězení pro dlužníky, pak kočuje se společností herce Dufresna, stává se jejím ředitelem, začíná psát vlastní hry a do roku 1658 cestuje po francouzském venkově. Tehdy teprve se smí divadlo vrátit do Paříže.
V Paříži zažívá se svými hrami úspěch. Nemilosrdně se pouští do různých předsudků a přežitků své doby, pranýřuje, kritizuje, zesměšňuje, nic mu není svaté. Baví i onoho podivného krále Ludvíka XIV, vstupuje do jeho služeb a stává se „organizátorem dvorních slavností“. Na konci života, díky intrikám především církve, upadne v nemilost.
Napsal přes třicet divadelních her. V naprosté většině komedií. Inspiroval se v divadle antickém i lidovém, čerpal z italské commedie dell´arte i španělského divadla.
„Zdravý nemocný“ byla poslední hra, kterou napsal. Zároveň v ní hrál hlavní roli. Premiéru měla 10.února.1673. Moliére odehrál za velkých bolestí ještě čtyři představení a poté 17.února.1673 zemřel.
Moliére žil v době, kdy věda začínala a bojovala s dva tisíce let starými předsudky. V době krále, který věřil ve svou zázračnou schopnost uzdravovat lidi pouhým přikládáním rukou a který tvrdil: „Stát jsem já!“. V době, kdy se ještě za leckterý názor upalovalo na hranici.
Nevím, jestli bychom dokázali být tak stateční jako on. I dnes se nám zdá býti poněkud odvážné, pouštět se do kritiky lékařského stavu.
A tak vás vítáme slovy samotného Moliéra (to ne my, to on, velký Moliére!):

„A člověk na něho za to, co mu udělá, nemůže; s klidným svědomím tě pošle na onen svět, a pošle-li tě tam, nebude mu to vůbec divné, protože totéž zrovna udělal své ženě i svým dětem, a bude-li třeba, udělá to také tobě.“
„Dovolte, abych vám sáhl na puls. Budeš-li pak bušit, jak se patří? Cože? Váš puls je ničema pane, buší jak se mu zlíbí. To asi tím, že mne ještě nezná.“
„…být lékařem velkého pána, není nic příjemného, já aspoň shledával vždycky výhodnějším sloužit občanstvu. Je to pohodlnější. Tam lékař není nikomu zodpověden a řídí-li se jen běžnými zvyky a pravidly, nemusí se o nic starat. Ale rozstůně-li se velký pán, žádá na lékaři, aby ho uzdravil!“
„Ale vždyť on se lékařům neposmívá, jenom tomu, co je v lékařství opravdu směšného.

Martin Ondruch

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>