Skrýt výsledky vyhledávání
Archiv Výstavy a veletrhy
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

VÝSTAVA SKUPINY UB 12

2007-09-29 00:52

VÝSTAVA SKUPINY UB 12
– VÝTVARNÍ UMĚLCI DRUHÉ POLOVINY 20. STOLETÍ
12. 10. – 22. 10. 2007
dvorana Českého muzea hudby

----------------------------------------------------------------------------

Po odhalení stalinského kultu v roce 1956 došlo i v Československuk částečnému uvolnění komunistického režimu. Pro mladou generaciumělců to byla jedinečná příležitost k vystavování a konfrontaci. Asi nejvýznamnějším počinem této doby byla příprava pavilonu na výstavu v Bruselu, která probíhala mezi léty 1956 až 1958 a vyvrcholila přehlídkou EXPO ´58. Další impuls pro mladé umělce představovala Výstava mladých umělců Československa v Brně uskutečněná v roce 1958. Obě tyto akce se staly impulsem k organizovanému postupu proti doktrinářskému diktátu Svazu československých výtvarných umělců. Od roku 1957 bylo povoleno zakládání uměleckých skupin, a tak vznikla skupina Máj 57, Trasa 54 (1), o něco později vnikla také skupina UB 12, jejíž jádro se ustavovalo během celých 50. let minulého století. Na Moravě vznikla např. skupina Brno 57 a podobná situace jako v Čechách byla i na Slovensku. První polovinu padesátých let bychom mohli označit jako období příprav pro zakládání takovýchto spolků. Umělci konfrontovali svá díla na neveřejných výstavách ve svých ateliérech, avšak chyběla větší oficiální výstava moderních mladých umělců. Kolem roku 1960 nalezly nově založené spolky společnou platformu v Bloku tvůrčích skupin, jejímž cílem bylo sjednotit síly generace a proniknout do Svazu československých výtvarných umělců a zmírnit jeho oficiální diktát. Ovšem souhrou okolností byl Blok roku 1968 rozpuštěn, stejně tak jako ostatní skupiny.
Nyní ke skupině UB 12. Její mateřskou půdou se stala Umělecká beseda, jejímž členem byl i Václav Boštík a stál tedy u zrodu UB 12. Roku 1949 byl zřízen Svaz čs. výtvarných umělců. Ten byl tvořen z tzv. středisek utvořených z dosavadních spolků. A právě II. středisko vzniklo z tehdejší Besedy. Někteří jeho členové se snažili prosazovat socialistický realismus jako jediné správné umění, což někteří, svobodně smýšlející umělci, nesli dosti nelibě. Členy II. střediska byli například Boštík, Bartovský, Vitík, kteří se pak stali členy UB 12, dále pak Bedřich Vaníček, Josef Kaplický ad. Velice důležitá byla navazovaná přátelství mezi mladšími a staršími umělci – Vitík se přátelil s Janouškovými, Boštík s Johnem, s nímž od roku 1948 sdílel svůj ateliér na Letné. V 50. letech spolupracovali na výzdobě Pinkasovy synagogy. Velice důležitou roli pro formující se UB 12 měl Václav Bartovský, kolem něhož vznikl okruh výtvarníků, jako byli Mrázek, John, Šimotová, Kolíbal, Prachatická. Ti ustavovali „program“ rodícího se spolku. Všichni se shodovali na nutnosti svobody projevu a hledání zákonitostí formální výstavby, důležitá byla také specifičnost uměleckého díla a respektování individuality každého umělce. Cílem této skupiny nebyla tvorba podle nějakého manifestu. Jejím základem bylo přátelství a tolerance. Jedním z hnacích motorů k založení UB 12 byla i potřeba vyčlenit se z klasické Umělecké besedy. Celá skupina se vyznačovala: „odporem k bezobsažné deskriptivnosti a vnějším efektům /…/ představou jasné a konstruktivní básnivosti a snahou po nalezení forem, které sdělí obsah uměleckého díla co nejpřesvědčivěji.“ (2) Skupina UB 12 však nevnikla jedním rozhodnutím. Formovala se po celá 50. léta. První akcí, která dala jistý podnět, byla neveřejná konfrontace v Boštíkově ateliéru na Letné v roce 1953. To bylo v té době poměrně vhodné místo, poněvadž na počátku 50. let Boštík kvůli pracovním povinnostem moc nemaloval a jeho ateliér nebyl tím pádem příliš využíván. Představena tu byla díla Kolíbalova, manželů Mrázkových, Jiřího Johna, Adrieny Šimotové a samozřejmě Václava Boštíka, který vystavil své práce ze 40. let. Touto „výstavou“ došlo i k upevnění Boštíkovy autority v budoucí skupině. Dalším důležitým počinem byla výstava budoucích členů UB 12 v Alšově síni Umělecké besedy v Praze, která se konala 28.2. až 24.3. 1957. Svá díla zde vystavil Burant, John, Kolíbal, Prachatická a Šimotová. Václav Boštík se této prezentace neúčastnil, avšak velice ji podporoval. Bylo to jedno z mála představení poválečné umělecké generace v Čechách. Právě v této době se začalo krystalizovat jádro skupiny, která 2. června 1959 požádala o přidělení termínu společné výstavy. Měli se jí účastnit Bartovský, Burant, Boštík, Mrázkovi, Janouškovi, Lhoták, Kolíbal, Prachatická, John, Šimotová, Karlíková a Vingler. Uvažovalo se i o dalších umělcích jako byl Zdeněk Sklenář, Václav Cigler a Vladimír Kopecký. Ustavení skupiny UB 12 však odsunula sama Umělecká beseda, když v roce 1960 uspořádala v Obecním domě výstavu s názvem Tvůrčí skupina v Umělecké besedě, kde se představilo 62 mladých, ale naprosto nesourodých umělců. Každý ale cítil, že toto je neudržitelný stav. Roku 1961 bylo konečně podáno usnesení o UB 12. Původní název skupiny měl být 14 UB podle počtu členů, jimiž byli: Bartovský, Boštík, Burant, Janoušek, Janoušková, John, Kolíbal, Mrázek, Mrázková, Prachatická, Smutný, Šimotová, Vitík, hlavním teoretikem skupiny byl Jiří Šetlík. Roku 1962 se přidala Alena Kučerová a o dva roky později další teoretik Jaromír Zemina. Své první výstavy se skupina dočkala až roku 1962 (3). Neobešla se však bez problémů. Boštík i Mrázek byli z výstavy vyloučeni, poněvadž slíbili, že svými pracemi obešlou připravovanou výstavu abstraktní malby. Ostatní to považovali za porušení závazku vůči skupině, ale ve skutečnosti šlo spíše o obavu, že by vystavení abstraktních děl mohlo UB 12 ohrozit. Oficiální vůdčí osobnosti, Kolíbal a Janoušek, pak tak také nebyli výrazně nakloněni nefigurativní tvorbě. Tento spor se nakonec podařilo vyřešit a Mrázek s Boštíkem se do skupiny vrátili. Av šak toto nebyly jediné problémy, která výstavu sužovaly. Proti umělcům byla rozpoutána štvavá kampaň, která je měla očernit. Ve většině novin vycházely nepříznivé kritiky, za abstraktní bylo označeno všechno, co si straníci usmysleli, expozice byla uzavřena a musela být doplněna veřejnými realizacemi umělců a přeinstalována. Ani po prvním představení skupina nevytvořila žádný hlavní program, ani nevytyčila hlavní cíl, ke kterému by chtěla směřovat. Umělci se obvykle scházeli zcela neplánovaně především v ateliéru u Janouškových, nebo v Boštíkově ateliéru na Letné, což svědčí o jeho přirozené autoritě u ostatních. Rok 1964 přinesl výstavy hned dvě: jedna se konala ve Zlíně, druhá v Nové síni v Praze, na obou byla vystavena podobná díla. Ač je to s podivem, tato akce byla veřejností přijata velice pozitivně. Další a zároveň poslední výstava na sebe nenechala dlouho čekat. Hned o rok později se uskutečnila v Brně a vzbudila neobyčejný ohlas. Byla zde vystavena novější díla členů skupiny a šlo o jakousi bilanci celého spolku. Výstavních příležitostí mohlo být v šedesátých možná ještě více, ale umělci se nechtěli příliš podílet na vystavování, nechtěli svými pracemi dohánět světovost. Nikdy netvořili díla bez obsahu, šlo jim o duchovní charakter projevu, který se např. u Boštíka projevoval po celý život. Byl to také člověk, který, ačkoli oficiálně nestál v čele skupiny, jí dal tvář. Roku 1969 se pod tlakem nadcházející situace skupina UB 12 rozpadla. Tento osud potkal i všechny ostatní založené spolky. 
---------------------------------------------

Vstupné:
Do celého objektu - základní: 100 Kč
Do celého objektu - snížené: 50 Kč pro seniory (nad 60 let), držitele průkazů ZTP, děti 6–15 let, studenty SŠ a VŠ po předložení studijního průkazu
Do celého objektu - rodinné: 120 Kč
Do celého objektu - školní skupiny s pedagogickým doprovodem: 55 Kč/os. (min. počet 15 osob)
Pouze krátkodobá výstava - základní: 40Kč
Pouze krátkodobá výstava - snížené: 20 Kč pro seniory (nad 60 let), držitele průkazů ZTP, děti 6–15 let, studenty SŠ a VŠ po předložení studijního průkazu
Školní skupiny s pedagogickým doprovodem: 30Kč /os. (min. počet 15 osob)
Děti do 6 let a ZTP/P: vstup zdarma
Vstupenka do všech pražských objektů Národního muzea s platností 3 dny:
Základní: 160Kč
Snížená: 80Kč
Rodinná: 200Kč
(vstup do každého objektu je v rámci vstupenky možný pouze 1x)
Celoroční vstupenka do Českého muzea hudby: 200 Kč

Další poplatky: Poplatek za filmování a fotografování v expozici je 40,- Kč.

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>