Co Milana Knížáka oslovilo na zimbabwském sochařství?

Až do konce letošního roku se budete moci na ochozu mezaninu Veletržního paláce Národní galerie v Praze seznámit s fenoménem zimbabwského sochařství, které se těšilo svého času nebývalému zájmu předních světových galerií a sběratelů umění. Ptáte se, co tuto pozornost věnovanou africkému umění způsobilo? Odpovědí není překvapivě ani exotičnost kulturní tradice černého kontinentu ani příchuť extatických rituálů, která již dříve lákala sběratele při získávání kultovních artefaktů.

 

Naopak. Zimbabwskému sochařství 2. poloviny 20. století se totiž podařilo svou příbuzností s estetickými ideály evropského a amerického sochařství oslovit výtvarné cítění západní umělecké veřejnosti. A právě tento rys oslovil i kurátora výstavy Současného zimbabwského sochařství Milana Knížáka. Ten spolu s Tomášem Vlčkem na výstavu vybral sochy „výhradně podle parametrů evropského umění, zcela bez ohledu na místní historické souvislosti“.

 

O způsobu prezentace soch by se jistě mohla vést diskuze a přístup kurátorů může někomu zavánět přehlíživostí nafouknutých balónů, ale v zásadě je nutné přiznat, že má jisté opodstatnění. V padesátých letech to byl totiž právě angličan Frank McEwen, kurátor a historik umění, který rozvoj sochařství v Zimbabwe začal jako první podporovat.

 

Druhým mužem jihoafrického sochařství se o pár let později stal Tom Blomefield, původně místní farmář, který založil dnes již vyhlášenou sochařskou komunitu v Tengenenge na severu Zimbabwe. „Místo počátku“ jak zní Tengenenge poeticky v překladu se stalo útočištěm všech, kteří chtěli bez ohledu na svou předchozí profesi vyzkoušet svůj sochařský talent.

 

Objevilo se tu několik skutečně výrazných talentů a pro mnoho z místních obyvatel se sochařství stalo velmi výnosným zaměstnáním. Umělci i sochařští řemeslníci téměř výhradně zpracovávají mastek nebo hadec, který opracují do hladka a pokryjí přírodním voskem. Nepouští se do žádných abstrakcí, námětem jim obvykle bývají události a objekty každodenního života. Rodina, dítě, partnerský svazek a zvířata.