Kuuuupujte Dalího !!! Dááálí za pár tisíc!!!

2012-07-30 10:36

Koupí Dalího obrazu byste Mistra uvedli do miniaturní extáze. V knize Mé vášně se svěřil, že si při tvorbě připadá jako alchymista. Své myšlenky totiž proměňuje v peníze, peníze ve zlato a zlato je trus bohů. Výstava Salvadora Dalího otevřená až do konce října v Galerii U bílého jednorožce nabízí široký výběr z malířovy tvorby, která zahrnuje ukázky dřevorytů, malovaného porcelánu, goblénu, plastik nebo malby na hedvábí. Rozhodně stojí za vidění. Grafiky, které tu vystavují si ale za pár tisíc můžete koupit sami.

Výstava vzbuzuje od svého zahájení živý zájem veřejnosti, ale média se jí věnují jen okrajově. Zůstávají u úvah typu: Dalí mezi šílenstvím a genialitou a svoje příspěvky uzavírají konstatováním, že výstavu takového velikána surrealismu a nefalšovaného génia genialissima nemůžete minout. No ano. Petřínská věž je také nejvyšší stavbou na světě a nikdo se tomu nediví.
 

Samotná výstava ale co do výběru exponátů a celkové koncepce zůstává nepopsaným listem. Pokud můžeme soudit, snažili se kurátoři o představení Dalího v jeho mnohostrannosti. Litografie, dřevoryty, drobné plastiky jednorožců a žen s prsy, které fungují jako vysouvací šuplíky, malované talíře a tapisérie tomu napovídají. Poměřováno z druhé strany ale výstava působí jako nesourodá sbírka artefaktů, z níž dobrou třetinu tvoří předměty, které si můžete koupit v internetovém shopu Dalího muzea. Sošku ženy s šuplíky např. za necelé dva tisíce korun.

Nejrozsáhlejší část expozice se věnuje cyklu Božská komedie, kterou Dalí vytvořil jako ilustraci stejnojmenného Danteho díla. Zabírá tři místnosti, ve kterých si můžete procházet očistcem a peklem a stoupat vzhůru k Dalího nebesům. Potkáte na nich jeho ďábelskou milenku Galu a nahé anděly s obrovskýma prsama. Trochu ale zarazí, že se některé dřevoryty třikrát opakují a jiné chybějí. Navíc je v každé místnosti fragment ze stovkové série samostatně a tak vás tu očistcem provedou hned třikrát. Nabízí se otázka, proč kurátoři neumístili obrázky ve sledu Danteho komedie nebo si nesehnali sběratele, který má celou sérii. Odpověď je nasnadě. Nejde tolik o výstavu, nejde o Dalího, jde o peníze.

Výstava přitom prezentuje všechna díla jako originály. Sporné je to už u zmiňovaných dřevorytů. Dalí pracoval na návrzích od roku 1951. Na jejich základě bylo vytvořeno 3500 dřevěných desek, z nichž se dodnes vytisklo více než 15 000 kopií. Dalí ale nevytvořil ani dřevěné desky, ani nedohlížel na tisk. Odpovídá tomu i cena díla. V internetových nákupních galeriích dostanete jeden list za 26 tisíc korun a na Ebay nabízejí 6 grafických listů za 84 tisíc. Samozřejmě, jde především o dílo, ty ilustrace jsou tuze zajímavé, proč se však výstava tváří jakoby přinášela kdovíjaký unikát?

V popiscích některých obrazů jde o vyloženou mystifikaci. Třeba nejslavnější Dalího obraz Trvání času je datován k roku 1931. Je sice pravda, že v obraz byl v tomto roce namalován, problém je v tom, že od roku 1934 visí v Museu moderního umění v New Yorku. Obraz na pražské výstavě pravděpodobně pochází z Dalího litografických desek, ale stejně jako v případě dřevorytů, Dalí se ho pravděpodobně nikdy nedotknul a rozhodně nebyl vytištěn v uváděném roce. Když jsem se pokoušel u tiskové mluvčí galerie Marie Elboganové zjistit více, řekla, že jde o litografii s kombinovanou technikou a odmítla mi svěřit podrobnosti.

Dalí je dnes především zavedená značka, která vydělává peníze. Je ovšem škoda, že za ně člověk nedostane kvalitnější servis. U některých obrazů i objektů chybí popisky a uspořádání výstavy postrádá koncept, schází katalog i sebemenší knížečka. Větší péče dnes galeristé věnují regionální umělcům v zapadlých výskách. Chudák Dalí. A proto: Kupujte jeho obrazy a díla. Nejsou tak drahá, jak se zdají a Mistrovi tím uděláte tuze příjemně.

Více o výstavě čtěte zde