Rubensova krajina v rytinách Schelte Adamse Bolswerta

2009-06-23 08:28

Sbírka grafiky a kresby představuje grafický kabinet

Rubensova krajina v rytinách Schelte Adamse Bolswerta ve Šternberském paláci

Návštěvníci Šternberského paláce možnost spatřit další grafický kabinet věnovaný tématu Rubensových krajin v rytinách Schelte Adamse Bolswerta.
Komorní výstava z fondů Sbírky grafiky a kresby potrvá ve Šternberském paláci do 4. 10. 2009.

Krajinomalba má v díle P. P. Rubense zcela výsadní postavení. Zatímco většina náboženských a historických výjevů vznikla za spoluúčasti rozvětvené dílny, byly přibližně dvě desítky krajinných výjevů vytvořeny vlámským mistrem pro jeho osobní potěchu, bez spoluúčasti pomocníků.
Rubens maloval řadu typově odlišných krajin. Ve většině případů našel inspiraci ve vlámské přírodě, kterou neztvárňoval přísně topograficky, ale přejímal z ní jednotlivé motivy, které ve svém díle svobodně přetvářel a sestavoval do idealizujících forem. Soukromé určení většiny těchto maleb bylo příčinou, proč dlouhou dobu tato díla unikala pozornosti sběratelů. Pro jejich rozpoznání sehrály důležitou úlohu právě Bolswertovy mědiryty. Rytec na souboru tzv. malých krajin, z něhož pochází vystavené grafiky, započal pracovat ke sklonku Rubensova života a dokončil jej přibližně 5 let po Rubensově smrti, kolem roku 1645. Dá se předpokládat, že iniciátorem vzniku rytin, které patří vůbec k nejkrásnějším podle Rubense provedených, byl malíř sám. Jejich podmanivost zaujala pozornost mnoha rytců 17. a 18. století. Bolswertova tvorba má v této rozsáhlé řadě grafiků nezastupitelné místo, nejenom pro kvalitu zpracování a časový primát. Jeho práce byly přímými předlohami pro následující generace. Prozrazují to drobné odlišnosti, které Rubensovy malby neobsahují, ale na Bolswertových rytinách jsou dobře patrné.
Dalibor Lešovský

• výtvarné umění