PŮLSTOLETÍ MUZEA KNIHY

2007-06-11 19:42

PŮLSTOLETÍ MUZEA KNIHY

Muzeum knihy, Zámek dr. Radslava Kinského, Žďár nad Sázavou

3. 5. – 28. 10. 2007

„Kniha je zároveň s kolem, pluhem, lodní plachtou, chlebem a vínem, největším objevem lidského rodu“. Myšlenka Josefa Jungmanna uvádí výstavu věnovanou 50. výročí Muzea knihy, která je umístěna na sedmi panelech v chodbě 1. patra zámku. Založení Muzea knihy bylo od konce 19. století touhou českých knihovníků, bibliofilů a typografů. První pokus inicioval dr. Antonín Dolenský, bibliotekář Knihovny Národního muzea, který roku 1923 založil spolek pod názvem Muzeum československé knihy. Další pokus následoval v roce 1945, kdy ředitel Knihovny Národního muzea dr. Miloslav Novotný plánoval vytvoření Muzea české knihy při sloučení dvou největších pražských knihoven. Tyto plány byly přerušeny v roce 1948. Národní muzeum získalo v roce 1957 vzhledem ke spolupráci iniciátora nového muzea PhDr. Bohumíra Lifky s tehdejší Státní památkovou správou při správě zámeckých knihoven prostory v zámeckém areálu ve Žďáru nad Sázavou, kde mohl kolektiv mladých odborných pracovníků otevřít v neděli 22. září 1957 expozici věnovanou vývoji písma, knihy, knihtisku a knižní kultuře českých zemí v evropských souvislostech.

V roce 1960 výstava „Z knižního díla Methoda Kalába“, otevřená 15. září v den umělcových 75. narozenin, zahájila pozoruhodnou řadu každoročních výstav z bohatých fondů Knihovny Národního muzea. První reinstalace Muzea knihy byla provedena v roce 1963. Muzeum bylo rozšířeno na dvojnásobek původního rozsahu, expozice byla zmodernizována a byla dovedena až do současnosti. Když roku 1964 odešel Lifkův pokračovatel dr. Pravoslav Kneidl do Památníku národního písemnictví v Praze, převzal vedení Muzea knihy na více než čtvrtstoletí dr. Jaroslav Vrchotka, CSc. Postupně doplňoval (1967, 1969) trvalou expozici.

K dalšímu rozšíření Muzea knihy došlo roku 1974 při druhé reinstalaci. Nově byla instalována bibliotéka s knihami na řetězech (libri catenati). O rok později byly ve třetí etapě reinstalace doplněny originální tiskařské stroje. V roce 1977 při oslavě 20. výročí založení Muzea knihy byla uspořádána první mezinárodní konference k problematice muzejní práce s knihou. Druhá mezinárodní konference v roce 1982 byla věnována problematice muzeí knihy „v moderním světě“. Dr. Jaroslav Vrchotka navrhl také ustavení zvláštní Pracovní skupiny pro muzea knihy při Mezinárodní knihovnické asociaci IFLA, kde se od roku 1983 stala součástí Sekce pro vzácné a cenné knihy a dokumenty. Třetí mezinárodní konference roku 1984 byla pořádána u příležitosti 30. výročí převzetí zámeckých knihoven do odborné správy Knihovny Národního muzea. Muzeum knihy sloužilo také jako místo konání seminářů oborové komise knihovníků muzeí a galerií. Čtvrtá reinstalace v roce 1986 rozšířila Muzeum knihy o pamětní síň tvůrců moderní české knihy Methoda Kalába a Oldřicha Menharta. V té době měla expozice impozantní rozsah, zabírala jednadvacet místností a chodeb prvního patra.

Správa státní památkové péče začala postupně rekonstruovat zámecký areál. Pro budoucí rozšíření Muzea knihy mělo Národní muzeum přislíbené místnosti druhého patra, kde měly být vystaveny soubory vzácných mobiliářů z pozůstalostí a darů mecenášů. Naplnilo by se tak přání zakladatelů Národního muzea v roce 1818, aby sbírky muzejní knihovny nesloužily pouze badatelské práci, ale byly soustavně vystavovány k poučení národa. Během třiceti let působení Muzea knihy poznal jeho expozice téměř jeden milion návštěvníků. Působivost zvyšovalo památné historické prostředí zámeckého areálu a také okolní turistická oblast s chráněným územím Žďárských vrchů.

Po roce 1989 došlo k radikální změně ve vlastnictví památkového areálu ve Žďáru nad Sázavou. Roku 1991 byl zámek i s panstvím restituován prof. dr. Radslavu Kinskému ze starobylého rodu hrabat ze Vchynic a Tetova. Rodina Kinských byla známá vlasteneckým vztahem k Národnímu muzeu. Díky tomu zůstalo Muzeum knihy v dosavadním objektu za nájem, stanovený s ohledem na finanční možnosti kulturní instituce. Zámek se stal oblíbeným místem mezinárodní spolupráce zvláště při vědeckých projektech.

V devadesátých létech 20. století bylo zřejmé, že Muzeum knihy potřebuje nejen celkovou modernizaci výstavního mobiliáře, ale i reinstalaci podle soudobých muzejních trendů a výsledků vědeckého bádání. Ministerstvo kultury ČR upozornilo na možnost zisku výstavních prostor v Kutné Hoře, kde by v památkové budově ve vlastnictví státu bylo v rámci rekonstrukce počítáno s moderní expozicí. Když se o této možnosti dozvědělo roku 1999 vedení města Žďáru nad Sázavou, snažilo se, aby Muzeum knihy na svém již tradičním místě zůstalo. Zúčastněné strany při jednání však nedisponovaly potřebnými finančními prostředky. Proto Národní muzeum postupně upravuje dosavadní expozici, např. na jaře roku 2004 byla dokončena repase všech textů a popisek ve spolupráci s místní firmou ACHAB. Dále byla doplněna současná knižní grafika a ukázky samizdatové a exilové literatury zapůjčené z fondů knihovny Libri prohibiti. Věříme, že se plánovaná změna expozice uskuteční při dalším jubileu světově proslulého Muzea knihy, jediného v České republice.

Autorka scénáře: PhDr. Helga Turková (tel. 224 497 368, e-mail: helga_turkova@nm.cz)

Grafická úprava: Jiří Sušanka – firma Pompei s.r.o.

Výstava prezentuje dobové fotografie, katalogy, plakáty, publikace a archivní materiály.

Otvírací doba:

V., VI. a IX.: Út-Ne 8–12.30 a 13–16 hod.

IV. a X.: So a Ne 8 – 16 hod.

VII. a VIII.: Út-Ne 9–12.30 a 13–17 hod.

Zavřeno: Pondělí, XI.-III.

Tel. 566 625 370 (zároveň fax),

e-mail: muzeumknihyzdar@seznam.cz

Vstupné

dospělí 30,- Kč

děti, studenti, důchodci, vojsko 15,- Kč

Poslední výprava se bere vždy hodinu před polední pauzou a před zavírací dobou.