Přehlídka dětského a mladého divadla - 1. blok

2007-09-27 00:50

Přehlídka dětského a mladého divadla - 1. blok
Dítě mezi výchovou a uměním

Účastníci budou mít příležitost zhlédnout deset nejzajímavějších inscenací dětských a mladých divadelních, loutkářských a recitačních souborů z celé České republiky z posledních dvou sezón.


Třídenní pražské setkání Dítě mezi výchovou a uměním (4. - 6.10.), které se koná u příležitosti 15. výročí založení katedry výchovné dramatiky DAMU, bude mít dvě části – přehlídku dětských a mladých souborů, otevřenou odborníkům i veřejnosti, a konferenci o dramatické výchově s mezinárodní účastí.

PŘEHLÍDKA DĚTSKÉHO A MLADÉHO DIVADLA – divadlo DISK

Čtvrtek 4. října 2007

10:00 1. blok představení
pro veřejnost (pro děti od cca 8 do 12 let) 

16:00 1. blok představení
pro účastníky konference a další zájemce

BUBU, Klub dětské kultury Vsetín (ved. Barbora Dohnálková)
František Nepil-Ludmila Dohnálková: O slepičce kropenaté

DLS Terka, LDO ZUŠ Žamberk (ved. Olga Strnadová)
František Hrubín: 1 x 3 pohádky

DDS Temperka, ZUŠ Třinec (ved. Marcela Kovaříková)
Edward Lear: Sovák a Micinka

LDO ZUŠ Hlučín (ved. Lenka Jaborská)
Jan Werich-Lenka Jaborská: Chlap, děd, vnuk, pes a hrob

HOP-HOP, ZUŠ Ostrov (ved. Irena Konývková)
Karel Poláček-Irena Konývková: Bylo nás pět



BUBU, Klub dětské kultury Vsetín (ved. Barbora Dohnálková)
O slepičce kropenaté

Drobná příhoda o životní pouti jedné malé, vzdorovité slepice, která málem skončila v polévce.

dramatizace: Ludmila Dohnálková (publikováno v repertoárovém sborníku pro dětské loutkářské soubory Dětské loutkové divadlo 2, Praha: Albatros, 1983), předloha: František Nepil: O slepičce kropenaté (z knihy Pohádky z pekelce, České Budějovice: Nakladatelství České Budějovice, 1967), dramaturgická úprava a režie: Ludmila Dohnálková, výprava: rodina Dohnálkova a dětský kolektiv, hudba: dětský kolektiv

”Soubor BUBU ze Vsetína ve své inscenaci hry podle pohádky F. Nepila využívá hru s loutkou i živé herce. V představení jsou znát získané dovednosti dětí při vodění různých loutek, stejně jako souhra členek souboru. Hrají příběh o slepici, která nechtěla prostě snášet, chtěla dosáhnout výš a dál, chtěla oslnit ve městě, až málem přišla o život. Vše se odehrává kolem domečku-paravánu s otevřeným vikýřem, oknem a bidýlkem pro slepice, které se rychlým překladem mění třeba v chaloupku nebo ve vyvýšený prostor pro přijímací komisi konzervatoře. Funkční loutky slepic, uzpůsobené k vodění zezadu na principu chňapky, hřadují na bidýlku. Způsob jejich animování, odpozorovaný z reality, domácí půtky a vztahy mezi nimi, jakožto i rozehrávaná ctižádostivost Kropenaté, to především vyvolává smích diváků… Zážitek z inscenace je příjemný díky pečlivé práci s loutkami a radosti, která ze hry s nimi vychází.”
(Eva Brhelová v časopise Tvořivá dramatika 2/2007)


Terka, LDO ZUŠ Žamberk (ved. Olga Strnadová)
1 x 3 pohádky

Osobité loutkářské zpracování tří pohádkových parafrází Františka Hrubína v provedení třináctileté žákyně ZUŠ Žamberk Terky Schlöglové. Tři loutkářské miniatury , v nichž rozehrává za pomoci jednoduchých výtvarných prostředků známé příběhy, jsou potěšením nejen pro nejmenší diváky, ale i pro dospělé..

předloha: František Hrubín: O nezvedených kůzlatech, Smolíček a jeskyňky, Červená karkulka z knihy Dvakrát sedm pohádek (Praha: SNDK, 1958), scénář, režie a výprava: Olga Strnadová

“Terka Schlöglová (LS Terka Žamberk) pod vedením Olgy Strnadové předvedla pevný divadelní tvar se skutečným hereckým projevem. Jednoduché, ale výtvarně čisté loutky (maňásci a javajky) i scéna, téměř minimalistické hraní, ukáznění, jemný, ale živý projev aktérky a vtipné řešení jednotlivých scén řadilo představení 1 x 3 pohádky (…) k vrcholům přehlídky…”
(František Kaska v článku o Loutkářské Chrudimi v Amatérské scéně 2007, č. 4)

”Hrubínem jsem před osmnácti lety na ´loutkářská prkna´ vstoupila, a vracím se k němu poněkolikáté. Vysvětluji si to tak, že Dvakrát sedm pohádek je první knížka, kterou si z dětství opravdu pamatuji, kterou jsem vědomě vnímala. A proč tyto pohádky hraje právě Terka? Protože si v dramaťáku s loutkami Vlka a Karkulky v každé volné chvíli hrála. (Zřejmě láska na první pohled.) A taky už měla velkou chuť ´zkusit si´ divadlo.”
(Z komentáře vedoucí Olgy Strnadové)


DDS Temperka, ZUŠ Třinec (ved. Marcela Kovaříková)
Sovák a Micinka

Co se stane a jak to dopadne, když se pták Sovák zamiluje do kočky Mici, vypráví anglický klasik nonsensové poezie Edward Lear.

předloha: Edward Lear: Sovák a Micinka v překladu Pavla Šruta (z knihy Ostrov, kde rostou housle, Praha: Albatros, 1987), Scénář a režie: Marcela Kovaříková

“Learova nonsensová báseň je k inscenování zdánlivě pramálo vhodná: co k ní dodat? Pouhá ilustrace by její chvějivou neuchopitelnost těžce usadila na zem a nonsens by se stal skutečným nesmyslem. Nevelký do šeda oblečený chór v těsném sevření rámuje titulní dvojici v barevně akcentovaných kostýmech, sedící v loďce-zelené látce, kterou chór drží a jež se pak proměňuje v strom, v hodovní stůl a nakonec v slunce a měsíc - vše v lehkém náznaku, jakoby snově vytvářeno přímo na místě. Je to křehká a přece humorem prodchnutá neuťunťaná poezie. Inscenátoři sdělují Learovu báseň a jevištně ji dotvářejí buď drobným posunem či kontrastováním v obrazové akci. Maximální využití minima prostředků na kratičké ploše vytváří silný zážitek. Tvárné, živé, autentické děti a přesný režijní půdorys významově čistého obrazu.”
(Luděk Richter v článku o ústředním kole LDO ZUŠ 2007 v časopise Tvořivá dramatika 2007/2)


LDO ZUŠ Hlučín (ved. Lenka Jaborská)
Chlap, děd, vnuk, pes a hrob

Úsporná pohádka pomocí jednoslabičných slov aneb Chvála češtiny.

předloha: Jan Werich: Chlap, děd, vnuk, pes a hrob (z knihy Fimfárum, Praha: ČS, 1960), scénář a režie: Lenka Jaborská

“Chlap, děd, vnuk, pes a hrob… je desetiminutovka zpracovávající Werichovu povídku složenou ze samých jednoslabičných slov…. Hlučínští zpracovali tento text s vtipem a nápaditostí, jako vyprávěné divadlo funkčně a dobře ´orchestrované´ mezi tři herecky dobře vybavené mládence.”
(Luděk Richter v článku o ústředním kole LDO ZUŠ 2007 v časopise Tvořivá dramatika 2007/2)


HOP-HOP, ZUŠ Ostrov (ved. Irena Konývková)
Bylo nás pět

Příhody Petra Bajzy a ostatních kluků ze slavné humoristické knihy Karla Poláčka.

předloha: Karel Poláček: Bylo nás pět (Praha: Fr. Borový, 1946), dramatizace a režie:
Irena Konývková

“…Pět malých kluků hraje s takovou chutí, syntetizující postavu i vlastní autenticitu, že na tuto rezervu rádi zapomínáme, a tématem se stává nejvíc ze všeho radostná hravost. Kluci jsou plni energie, již dokáží tvarovat do plastických postav, vidí se, slyší se, vnímají se, reagují na sebe a z toho všeho pak vytvářejí situace. Autentičtí jsou dokonce i v místech sošných stylizací se zrychlenými pohyby. Ale není to jakási nahodilá spontánnost okamžiku.”
(Luděk Richter v článku o ústředním kole LDO ZUŠ 2007 v časopise Tvořivá dramatika 2007/2)

• pohádka, humor