Skrýt výsledky vyhledávání
Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

SKRBLÍKŮV RÁJ (2)

2009-07-01 03:59

Procházet výstavní síní plnou mincí je jako jít si zaplavat do Skrblíkova trezoru nebo objevit pohádkovou jeskyni s pokladem. Nemusíte být ani Skrblík nebo Harpagon, aby vás blýskající se nádhera výstavy s názvem Pražská mincovna zasáhla. Její opravdová hodnota samozřejmě tkví v hodnotě historické, kterou jí dodávají drobní a přesto unikátní zástupci českého mincovnictví. Tyto poklady se pro vás otevírají v MHMP do 23.8.

Výstava téměř tisíce originálů mincí nedozírné historické i faktické hodnoty je největší numismatickou výstavní akcí v Praze za posledních 20 let, takže sběratele a zájemce o numismatiku tu čeká skutečná pastva pro oči.

Ale i běžný návštěvník neodejde ochuzen o zážitek, i když nerozumí blýskavým plíškům, může sledovat vývoj jejich řemeslného zpracování od poměrně nevzhledných tenkých platidel, jejichž účel byl ryze praktický, po tvarově dokonalé pamětní mince, jimiž státníci prezentovali svou moc a bohatství. Děti se mohou těšit na ukázky skutečných pokladů nalezených na území Prahy. A pro dokreslení obrázku výroby mincí jsou součástí výstavy jak drobné výrobní pomůcky jako tavící nádobky a razidla, tak i mincovní stroje, které jsou rovněž unikátní, protože se jich dochovalo jen velmi malé množství. Celek doplňují obrazy těch, kteří stáli za zřízením pražské mincovny a ražením různých typů mincí, a jejichž reliéfní portréty se také na vystavených mincích objevují.

Hlavní úlohou výstavy však je, aby si návštěvníci vytvořili představu o historii české mince, v níž měla pražská mincovna od 10. do 19. století důležité postavení, protože v řadě období byla úzce spjata se zásadními mezníky v dějinách českého státu.

Není mince jako mince

Nejstarší produkci pražské mincovny na výstavě reprezentují ražby ze druhé poloviny 10. až počátku 11. století.

Období posledních Přemyslovců je zastoupeno mincemi, které laikovi budou spíš připomínat plechové vršky korkových zátek na šampaňské než dávná platila. Takzvané české brakteáty z let 1220 - 1300 jsou totiž raženy pouze z jedné strany, takže mají miskovitý tvar, nemají žádné nápisy pouze portrét trůnícího panovníka a po stranách jsou lemovány heraldickými motivy, označujícími panovnické rody.

Stříbrné groše nebudou ničím překvapivým pro ty, kteří někdy jako turisté navštívili Kutnou Horu. Jejich kopie si odtud pravděpodobně přivezli jako suvenýr.

K neslavnějším vystaveným mincím patří pražský groš s portrétem Ladislava Pohrobka, které byly raženy jako reprezentativní malosérie jen v počtu čtyř exemplářů. K nejkrásnějším z širší střední Evropy zase dukát s portrétem otce vlasti Karla IV.

Naopak mince z doby husitských válek jsou tu jako chudí příbuzní. Toto bouřlivé období přineslo českému mincovnictví jakostní úpadek, důležitá byla jen platební hodnota, nikoliv vizuální stránka. Typickými představitelijsou nekvalitní drobné stříbrné a měděné mince a také měděné pražské groše se jménem Václava IV.

Kromě víceméně obvyklých mincí, jsou na výstavě k vidění i mince reprezentativního charakteru, které jsou větších rozměrů a buď ražené ve zlatě či pozlacené nebo mince netypických tvarů například kosočtverce, ve kterém je kulatá ražba. Většinou si je nechali zhotovovat panovníci jako pamětní dárkové předměty pro vážené návštěvy, ale třeba i na počest uzdravení apod.

Zajímavé jsou i stříbrné a zlaté mince z první poloviny 17 století, na které se jejich platební hodnota dodatečně ručně ryla do k tomuto účelu připravených prázdných oválků.

Z tolaru dolar

Na počátku 16. století za vlády Ludvíka I. Jagellonského, byla zahájena ražba mincí v Jáchymově, říkalo se jim jáchymovské tolary a právě tyto hrubé stříbrné mince s hmotností okolo 29 g daly název nejen známému nominálu, ale později byl od nich odvozen také název amerického dolaru. Z čehož jasně plyne, jak bylo české mincovnictví důležité a jaké místo má v historii naší i světové.

Otevřená pokladnice

Výstava Pražská mincovna, připravená s exponátů sbírek Muzea hlavního města Prahy probíhá v budově muzea do 23. srpna. Více informací naleznete zde.

Dukát Karel IV., (1346 – 1348) , lícová a rubová strana:


Mincovní stroj, lis na výrobu plechu do něhož se razily mince:

Pražský groš Ladislav Pohrobek, 1453 – 1457, lícová a rubová strana:
 

15ti krejcar Marie Terezie, 1745, lícová a rubová strana:


Poklady denárů různých panovníků z několika pražských nalezišť:

Mincovní stroj pro ražbu mincí:

Ukázka výrobních předmětů:

Zuzana Ottová

Komentáře (2)

Máček 2016-06-02 06:26:08
Nebo že by Ladislav Pohrobek razil groše pod pseudononymem Václav II. :-)
Jan Holík 2012-09-14 01:19:09
Dobrý den, chci se dotázat, proč je u "Pražského groše Ladislava Pohrobka, 1453 – 1457, lícová a rubová strana" fotografie groše úplně jiného. Děkuji za odpověď na uvedený e-mail.

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>