Skrýt výsledky vyhledávání
Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Muzeum Karlova mostu

2007-10-11 10:34

Jestli na Karlův most vstoupí každou minutu průměrně 50 chodců, dělá to od chvíle jeho otevření v roce 1402 více než 15 a půl miliardy lidí. Těch vrahů, králů, lupičů a roztoužených panen! Uvažte, že most byl do 19. století jedinou komunikací mezi pražskými břehy a číslo tak bude možná ještě vyšší. K tomu připočtěte statisíce přejezdů koní a také tramvají a autobusů, které na mostě jezdily až do 50. let minulé století. Tomu se říká služba. Nebýt magického data započetí stavebních prací, možná by se dneška nedožil. A nedočkal se ani slavného muzea, do kterého vás nyní zveme.
 Položení základního kamene Mostu bylo stanoveno na 5. hodinu 31. minutu roku 1357. Jednak jde o magické datum ve sledu lichých čísel 1-3-5-7-9-7-5-3-1 (tj. 1357 9.7. v 5.31), jednak došlo ke konjunkci Slunce se Saturnem. Symbolicky se tím nejvyšší zlo kompenzovalo nejvyšším dobrem. Práce na mostě trvaly přes čtyřicet let a ještě po dobu stavby voda most několikrát spláchla. Povodně se pak opakovaly více než šestkrát a v roce 1890 strhl proud hned tři oblouky. Most tak byl téměř kompletně přestavěn a z původní stavby zbylo jen malé množství kvádrů. Poznají se podle silně erodovaného povrchu a kamenických značek (např. pilíř v korytu Čertovky, třetí pílíř na straně Starého Města).
 Most měl zdá se dobra zapotřebí jako soli. Jenže i sůl mu přišla draho. Zimní zasolování rozrušilo jeho strukturu natolik, až se v něm začaly objevovat trhlinky. Byl opravován mezi léty 1965–1978, ale největší rekonstrukce ho čeká teprve v následujících deseti letech. Po jejím dokončením možná dostane jako dárek plynové osvětlení, které most zdobilo v 19. století. Jeden velký dárek už ale dostal. Svoje vlastní muzeu
Celkový dojem
 Pokud očekáváte, že se v muzeu dozvíte něco o historii mostu, jeho stavbě, výzdobě, ve vitrínách si prohlédnete několik modelů, dobové malby, budete u vytržení ze zmenšeniny středověkého jeřábu, jdete na správné místo. Pokud jste z klasických „koukacích“ muzeí unavení, pak vás tu z letargie nevytrhnou. A možná by stačilo málo: děti by si mohli z kostek sklenout mostní oblouk a mimoděk tak pochopit něco ze statiky, dospělí rozlousknout pískovcovou kostku nebo ji jemně opracovat a hned by si odnášeli nějaký zážitek. A špinavé ruce, což jednomu také připraví spoustu zážitků. Za tu stokorunu by to stálo. Pokusit se vtáhnout návštěvníka do hry a překvapovat je ale hudbou inovativních múz neotřelých muzejních koncepcí.
 Na druhou stranu ale most dostal muzeum důstojné a kdyby mohl svůj dar ocenit, snad by děkovně pokynul sochou světce. Zábavnější expozici by možná Češi vnímali jako nedůstojný vtip. Ke Karlovu mostu vážou našince podobně hrdé city jako k Národnímu divadlu nebo kostem vyšehradských nebožtíků. Karlův most patří k rodinnému stříbru stejně jako korunovační klenoty a Svatovítský chrám a vyžaduje tudíž úctu, alias muzejní klasiku. To, že se z muzea stává národní instituce potvrzuje i návštěvnost. Ačkoli kolem jeho vstupu projde snad desetkrát více turistů, tvoří valnou většinu návštěvníků Češi.
 Výlet do Prahy tak může velká část nepražanů spojit s prohlídkou muzea. O to více zamrzí, že se nepodařilo spojit návštěvu s výstupem na mosteckou věž za vyjednané zvýhodněné vstupné. Člověk by od základních kamenů Juditina mostu vystoupil k vyhlídce a udělal si o stavbě jaksi „celistvější pojem“. I kdyby u toho myslel třeba na Japonskou milenku.


Co v muzeu uvidíte a uslyšíte
Při prohlídce máte k dispozici průvodce, o kterého můžete zažádat při vstupu. Zasvěcení do historických souvislostí a kuriozit spojených se vznikem mostu je důkladné. Expozice začíná pod kryptou kostela Sv. Františka. Přes mřížku dokonce můžete sledovat dění nahoře. V následujících čtyřech místnostech si můžete přečíst o řádu Křížovníků, kteří byli správci mostu, a o době Karla IV. Výkladové tabulky jsou doplněny ukázkou řádového roucha, obrazy, sochami, středověkých mincemi a plaketami, etc., etc. V dalších místnostech si prohlédnete modely stavební konstrukce a v jedné místnosti je zmenšenina stavební huti i s vycpanými dělníky. Nejzajímavější je patrně sestup k základům Juditina mostu, který překlenoval Vltavu o dvě století dříve než Most Karlův.
Více informací čtěte zde.

turban

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>