Lovci mamutů : 30 000 - 20 000 let před současností

2007-06-11 19:42

Expozice se nachází ve výstavních sálech v 1. patře

30 000–20 000 let před současností – doba, kterou pamatuje už jen málokdo…

Období lovců mamutů, které uvedl ve známost Eduard Štorch svojí dodnes velice čtivou knihou, spadá do střední části mladého paleolitu. Jedná se o období absolutně největšího rozmachu paleolitické civilizace. Středem tehdejšího kulturního světa se stal region Moravy, Rakouska a Slezska. Již nikdy poté neurčoval tento region vývoj kultury takovým způsobem, jako právě tehdy. Celá tato kultura dostala jméno podle moravské lokality – pavlovién. Kdo by očekával, že kulturní centrum s nejstaršími doklady nových technologií leží přímo na našem území? A právě území dnešní Moravy a Čech, strategicky rozhodující spojnice Východu a Západu, získalo primát v pálení keramiky, tkaní látek (hrudky s otisky vláken z Pavlova) a broušení kamene (Předmostí). Odsud jsou zároveň jedny z největších souborů kosterních pozůstatků moderního člověka – Dolní Věstonice, Předmostí, Brno II. V Lubné u Rakovníka byl nalezen největší komplex sídlišť v Čechách. Na výstavě uvidíte mj. originály sbírkových předmětů – mezi nimi i ten nejcennější – Věstonickou venuši, rekonstrukce dobových obydlí i repliku mamuta...

Prázdniny v jeskyni aneb výstava Lovci mamutů již podruhé prodloužena!!!!

Originál Věstonické Venuše stejně jako další unikáty tak mohou návštěvníci obdivovat až do 2. 9. 2007.

O úspěchu výstavy svědčí fakt, že během necelých 6 měsíců bylo prodáno více než 9000 pohlednic s mamutem nebo dalšími exponáty, přes 11 000 mamutích žvýkaček, téměř 7000 mamutích zápalek, 1800 sošek Věstonické venuše, 165 triček Lovců mamutů a celá řada knih o pravěku.

Díky velkému zájmu veřejnosti o tuto výstavu Národní muzeum požádalo Moravské zemské muzeum o prosloužení smlouvy o zapůjčení exponátů včetně jednoho z nejcennějších pokladů naší země – právě oné pověstně Věstonické venuše, jež je bezpochyby zlatým hřebem celé výstavy.

Národní muzeum se tímto krokem snaží zpestřit pražský kulturní program i během letních prázdnin a umožnit tak návštěvu Lovců mamutů s Věstonickou venuší i zahraničním, a pochopitelně i českým návštěvníkům hlavního města.

NEJSTARŠÍ MAPA KRAJINY NA SVĚTĚ
NYNÍ V NÁRODNÍM MUZEU

Nové unikátní exponáty ve výstavě Lovci mamutů - červen 2007

Na výstavě Lovci mamutů, která je prodloužena do 2. září 2007, jsou nově vystaveny exponáty z několika archeologických nalezišť. Nejznámější jsou, díky venuši, z Dolních Věstonic. V červnu výstavu rozšiřujeme o významné nálezy z Pavlova.

Dolní Věstonice jako lokalita byly objeveny v roce 1924. Od tohoto roku zde probíhal dlouhodobý archeologický výzkum. Věstonickou venuši objevil profesor Absolon hned v následujícím roce 1925. Nález to byl vysloveně šťastný, protože přitáhl zájem veřejnosti. Lokalitu navštívil i první československý prezident Tomáš Garique Masaryk. Diky tomu se podařilo celý výzkum dlouhodobě financovat.

Věstonická venuše, tzv. Černá (velikost 11,5 cm, stáří 25 000 let), je vyrobená z pálené keramiky. Je to nejstarší nález tohoto druhu na světě. Na lokalitě není osamocena, má několik sestřiček, ze kterých existují pouze zlomky. Od svého nalezení je uložena v Moravském zemském muzeu v Brně. Zde šťastnou shodou náhod přečkala druhou světovou válku. Všechny umělecké předměty byly ponechány v Brně pod záminkou fotografování a následně ukryty do krypty kaple u muzea. Ostatní předměty byly převezeny do Mikulova, kde na konci války shořely.

Od nalezení je Věstonická venuše vystavovaná pouze vyjímečně a vždy na krátkou dobu. V Národním muzeu ji mohou návštěvníci spatřit po nejdelší čas - výstava potrvá až do 2. září 2007. Chráněná je bezpečnostní trezorovou vitrínou, elektronickým střežením a stálým dohledem bezpečnostní agentury.

Zajímavosti spojené s Věstonickou venuší:
- na zádech venuše se dochoval otisk prstu člověka, který ji stvořil, podle velikosti by mohlo jit o ženu!
- náročný je převoz, vysoké pojištění a ochrana
- je vysoce pravděpodobné, že v příštích deseti letech, možná ještě déle, již vystavena nebude, podobně jako korunovační klenoty.

Exponáty přidané na výstavu v červnu 2007 dokumentují dosud málo zastoupené významné nálezy z výzkumu Pavlova. Jedná se o mamutí kel s rytinou, tzv. "Mapa Pavlova“ dlouhý 365 mm a dvě konturové řezby na klu mamuta a lva, v délce 67 a 212 mm.
Rytina na klu je vysvětlovaná jako zobrazení krajiny, nejstarší mapa na světě. Zbývající dvě rytiny zvířat představují nejvýznamnější zvířata své doby - mamuta jako objekt lovu a lva jako největšího konkurenta pravěkých lidí.

Jde o tři významné nálezy z poválečného výzkumu Pavlova vedeného B. Klímou a trvale deponované ve Středisku pro paleolit a paleoetnologii Archeologického ústavu AV v Brně. Za jejich zapůjčení děkujeme vedoucímu pracoviště prof. J. Svobodovi. Všechny exponáty patří mezi nejvýznamnější umělecké artefakty paleolitu našeho státu a významně dokumentují umění lokality, která dosud na této naší výstavě nebyla podrobněji zastoupena. Stáří nálezů je okolo 25 000 let, stejně jako v případě Věstonické venuše.

Kontakt: Mgr. Petr Šída, 224 497 321, petrsida@seznam.cz

Vstupné :

základní 110 Kč

snížené* 60 Kč

děti do 6 let zdarma

školní skupiny s pedagogickým doprovodem á 40 Kč

rodinné vstupné: 130 Kč (max. 2 dospělí, celkem 4 osoby)

celoroční vstupenka pro studující 220 Kč

* Snížené vstupné platí ve všech expozicích pro seniory (nad 60 let), držitele průkazů ZTP, děti 6–15 let, studenty středních a vysokých škol po předložení studijního průkazu.

Národní muzeum nabízí možnost zakoupit si jednorázovou vstupenku do všech pražských objektů

s platností na 3 dny: dospělí 160 Kč, vstupné se slevou 80 Kč, rodinné vstupné 200 Kč

Poplatek za filmování nebo fotografování je 50 Kč.

Každé první pondělí v měsíci vstup zdarma.

• sbírky, archeologie, umění, historie, prezentace, prohlídka