Skrýt výsledky vyhledávání
Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

LOVCI DRAKŮ: VIZUÁLNÍ PECKA

2008-04-24 06:07

Filmová premiéra: Během sledování animovaného filmu Lovci draků divákovi hned několikrát na mysl vyvstane otázka proč. Autoři na ní pak odpovídají laxním konstatováním: „proč ne?“ Mají přitom veskrze pravdu. Proč nepoužít tenhle a tamten nápad, když se na výsledek vážně dobře dívá. Ukázky uvnitř.
Trh animovaných snímků už řadu let okupuje studio Pixar. Promakaná animace plus skvěle zkonstruovaný příběh rovná se dominantní pozice a celosvětová popularita. Mimo hlavního tahouna však digitální projekty samozřejmě tvoří i méně známé společnosti, které leckdy talentem přímo přetékají, ale něco jim chybí. Někdy pořádná propagace, jindy precizní skloubení všech filmových složek. Teď se svůj kus slávy pokouší urvat francouzský tým grafických borců z Trixter Filmu
Jejich Lovci draků vycházejí ze zábavné seriálové podoby, kterou u nás ale takřka nikdo nezná. Vezměme si to tedy od nuly. Malý a slabý Gwizdo a jeho silný parťák Lian-Chu jsou, jak jinak, lovci draků. Nutno podotknout, že životu nebezpečnou práci se zabíjením má na starosti jen Lian-Chu a Gwizdo se spíš zabývá vymáháním financí a plánováním rozpočtu. Ale klape jim to. Tuto dvojku ještě doprovází chlupatá modrá potvůrka s jízlivým úsměvem. Tentokrát se za další makačkou budou muset vydat až na konec světa, kde se ke zneškodnění hlásí protivník megalomanských rozměrů. A k tomu všemu ještě na cestu musí vzít malou holčičku Zoe, která v hoře svalů Lian-Chuovi vidí svého vysněného prince.
Jak to ale v neznámé zemi plné ostrůvků vypadá, na konec světa není nutné chodit, protože je takřka všudypřítomný. Při putování našich hrdinů totiž všude něco bouchá, drolí se a rozpadá. Někdy je to půda pod nohama, jindy kus hradu nebo podivná věž kdesi v dálce. Trosky z náhlého ničení navíc ve vzduchu levitují a je jasné, že má zdejší prostředí s tím naším společného asi tolik, co adrenalinové sporty a partie šachu. A zákonitě se k vám tedy začínají vkrádat zvídavé otázky. Proč se objekty znenadání bortí? Proč zničené věci levitují? Proč si jen tak nepoletují také jednotlivé postavy? A proč si vzduchem plují živí králíčci? Žádná pořádná odpověď bohužel nepřijde, což je hrozná škoda, protože průzkumný potenciál mají Lovci draků obrovský.
Veškerá prostředí vypadají totiž úžasně. Skutečně se na plátně pořád děje něco, na co se krásně dívá a co samostatně perfektně funguje. Souboje proti potvorám, které by se svým vzhledem okamžitě hodili do počítačové hry, jsou ohromně dynamické a využívají vymožeností 3D grafiky v čele s netradičními úhly záběrů a rychlými přelety. Vrcholem je poté dvouminutová pasáž bez dialogů, která za pomocí nádherné hudby Klause Badelta vytváří melancholickou atmosféru srovnatelnou s druhým dílem Ghost in the Shell. Na chvíli zkrátka dokáže unést obrazem.
Samotný příběh ale ničím zvlášť neoslní. Jde o obyčejnou cestu za zabitím jednoho draka, během níž se objeví pár nepříjemností v podobě dalších nepřátel. Občas k tomu hlavní postavy nahodí zábavnou hlášku, občas udělají zábavné gesto, ale nic třeskutě komického, kvůli čemu by vaše bránice dostala menší infarkt. Lovci draků však svých necelých osmdesát minut naplní vizuálně atraktivní podívanou. K dobrému dojmu to opravdu stačí, ale kdyby režisérské duo Guillaume Ivernel a Arthur Qwak nezapomněli zodpovědět také „jak a proč“, mohlo to být výtečné.







Napsal: Martin Čuřík

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>