Skrýt výsledky vyhledávání
Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Nejkrásnější ženy stříbrného plátna

2007-11-26 01:28

Až do konce ledna 2008 můžete v kavárně Platýz popíjet kávu pod dohledem křehkých krásek i divokých vampů předválečného filmu. Výstava přináší soubor více než 40 fotografií krasavic, které se téměř bez vyjímky dostávaly z filmového výsluní do kruté reality poválečných let. Přinášíme 10 fotografií nejkrásnějších z nich.   
 Všechny je znáte z filmů pro pamětníky, kde hrály role naivních dívčin, roztomilých rošťaček, upjatých baronek, nešťastných pradlen i vášnivých milovnic velkého světa. Jen málokdy ale člověk nahlédne pod blýskavou barrandovskou fasádu, kde panovala herecká řevnivost, ambice ničící přátelství i politické hádky.„Byla to v tehdejší kinematografii doba slušných lidí - slušně vypadajících a báječně oblékaných," idealizoval na vernisáži dobu 30. a 40. let český herec Miroslav Donutil.  Většina krásných hereček měla ovšem k idylickým vztahům daleko. Často to platí i o jejich slušnosti. Přinejlepším byly některé z nich naivní, až stydno. Poválečná mstivost se také pokusila odsoudit většinu z nich k zapomnění. Marně.  
 Expozice s názvem Krásné ženy českého filmu 1933-1945 funguje v kavárně jako příjemná dekorace. Za fotografiemi filmových krasavic se ovšem skrývají skutečné příběhy, které jim dodávají na živosti. Připravili jsme proto 10 fotografií se základními informacemi o krásných ženách na nich…
 
Nataša Gollová (27. 2 1912 – 29. 10 1988)
"Jemná, lyrická, naivní, bezprostřední, spontánní, upřímná, temperamentní. Je to prostě typ bláznivého děvčete, který divák bude milovat," poznamenal o Gollové režisér Martin Frič. Pro mnohé nejkrásnější, nejinteligentnější a nejlepší herečka předválečného filmu. Mluvila anglicky, rusky, francouzsky a německy, vášnivě četla, hrála na klavír. Znala se s malířem Josefem Šímou, v jehož ateliéru se také seznámila s Tristanem Tzarou, s nímž ji později pojil intimní vztah. Svou první roli dostala již v roce 1932, ale u diváků se nejvíc spojuje s filmem Eva tropí hlouposti.
 
Adina Mandlová (28. 1. 1910 - 16. 6. 1991)
Sexuální symbol 30. let, jehož jméno spolehlivě plnilo sály. Otec ji velmi rozmazloval a všichni jí museli vykat, ale ona odpovídala tykáním. Když jí bylo osm let, otec zemřel a ona tak ztratila své dobré postavení a naopak hrát na piáno už měla zakázáno.Už v 16 letech si našla milence a chodila s ním po nočních podnicích a barech. Ve filmech jako Mazlíček, Nezlobte dědečka nebo Děvčata, nedejte se! tak opakovaně ztvárňovala prototyp mladé, moderní, ironické a sportovně založené dívky. O něco později se přehrála do postav mondénních, zhýčkaných žen z vyšší společnosti (Velbloud uchem jehly, Švadlenka, Kristian).
 
Lída Baarová (14.9 1914 – 27.října 2000)
Podle některých byla ve své době nejkrásnější ženou v Evropě. Byla velmi fotogenická, krásná (i když někteří tvrdili, že ve filmu nebyla tak hezká jako ve skutečnosti). Ve 30. letech natáčela v hitlerovském Německu. Ucházel se o ní i sám Hitler. Později se stala milenkou tehdejšího německého ministra propagandy Josepha Goebbelse, což znemožnilo její další herecké působení v tehdejším socialistickém a později komunistickém Československu. V 50. letech si nicméně zahrála ve filmu Darmošlapové režiséra Federica Felliniho.
 
Věra Ferbasová (21. 9. 1913 – 4.8. 1976)
Ve 20 letech vyhrála miss Plzně. Představitelka uličnic, falešných kočiček, děvčátek z venkova, nebo vdoviček spadlých z nebe. K profesi herečky se dostala náhodou, když v Divadle Vlasty Buriana, kde pracovala jako sekretářka, musela jednou zaskočit za nemocnou herečku. Později hrála ve více než čtyřiceti filmech, především komediích. Jejím posledním filmem byl v roce 1942 film Zlaté dno, odmítla hrát v německých filmech a po válce si už  zahrála jen epizodní role v několika málo filmech.
 
Anny Ondráková  (15.05. 1902 - 18.2.1987)
Štíhlá, s plavými loknami, udávala módní tón. Měla neobyčejný smysl pro humor, a tak není divu, že největší úspěchy zaznamenala v komediích, ale i detektivkách. Mimo to natočila na 200 gramofonových desek. Václav Wasserman o ní řekl: "Anny Ondráková nebyla nadaná herečka, ale osobnost!" A Otomar Korbelář pak na ni vzpomínal: "I když se měla tvářit vážně, zdálo se, že se potutelně usmívá. Člověk nikdy nevěděl, jestli mu neprovede nějakou poťouchlost. Měla příjemnou vyřídilku, ne zlou, naopak dětsky roztomilou." 
 
Zita Kabátová (27.04.1913 - )
„Za hřích by ale stála!“, prohlásil o ní komik Vlasta Burian. Svou první velkou roli dostala v roce 1936 ve filmu Světlo jeho očí, který odstartoval její závratnou. Její nejlepší rolí se stala role Heleny Horníkové ve Slavínského komedii Muži nestárnou (1942), která zažije románek s mladým studentem Stáňou. Po válce se dostala před vyšetřovací komisi a ta jí, kvůli hraní v německých filmech, zakázala hrát a veřejně účinkovat. Svoji hereckou dráhu ukončila teprve v roce 2004 účinkováním v televizní inscenaci Zlatá brána.
 
Trudy Grosslichtová (23. 2. 1912  – 8. 6. 1995)
Jedna z nejzáhadnějších českých hereček. Byla inteligentní a jemná, měla osobité kouzlo, tvář a příjemný hlas. Podle ankety z roku 1932, kterou uspořádal časopisu Film, se umístila jako nejoblíbenější herečka českého filmu před Lídou Baarovou a Anny Ondrákovou. Mezi léty 1931 až 1937 natočila neuvěřitelných devětadvacet filmů. Jako údajná „položidovka“ podle norimberských zákonů musela hereckou kariéru předčasně ukončit v roce 1938.
 
 Hana Vítová (24. 1. 1914, - 3. 3. 1987)
Mezi tehdejšími hereckými hvězdami vynikla nejen její přirozená krása s melancholickým nádechem obličeje a tmavými vlasy, ale hlavně její intelekt a pěvecký talent. Od roku 1932 hrála ve více než padesáti filmech, z nichž mnohé jsou hrané a oblíbené i po více než půlstoletí. Za okupace vytvořila snad svoji nejcennější postavu – Martu Dekasovou, která spadne na dno existence v pochybném baru v dramatu Noční motýl, který se úspěšně promítal i v Německu a Itálii.
 
Zorka Janů (09. 07. 1921 - 24. 03. 1946)
Krásná sestra Lídy Baarové. Ve filmu debutovala v roce 1933 coby dvanáctiletá holčička v komedii Vladimíra Slavínského Madla z cihelny, načež vytvořila role v dalších 12 filmech. Ačkoli byla levicově orientována, byla po válce jako sestra kolaborantky Baarové propuštěna z divadla.  Uplatňování kolektivní viny i na rodinné příslušníky bylo běžné a do divadla ji údajně zabránil vstup i herec Václav Vydra: „Dovnitř nesmíte! Sestra Lídy Baarové mezi české herce nepatří!“. 24. března 1946 vyskočila z okna a na následky zranění posléze zemřela.
 
Máňa Ženíšková (06.01.1909 – 11. 11.1982)
Ještě za studií na vršovické Vyšší dívčí škole si díky přítelkyni Anny Ondrákové zahrála ve svém prvním filmu Chyťte ho! Během natáčení filmu Svatý Václav se 19. března 1930 provdala za staršího herce a kolegu Theodora Pištěka. V roce 1932 se jim narodil syn Theodor, který se stal později slavným filmovým kostýmním návrhářem. Těšila se velké a neobvyklé oblibě u publika, ale přesto koncem 30. let svoji kariéru definitivně ukončila z rodinných důvodů. Dále se starala o své děti a manžela Theodora Pištěka, se kterým živla ve výjimečně spokojeném a šťastném manželství.
 Wiki, Csfd, turban

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>