Skrýt výsledky vyhledávání
Archiv Představení
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

KDO SE SMĚJE MÝM STRACHŮM

2008-04-25 23:18

KDO SE SMĚJE MÝM STRACHŮM
(jazykově bezbariérové)
Cooperativa Gimnástica México Polaca Hernán Cortes (MEX / PL)

Asistent režie: Edgar Maldonado
Gymnasté: Pedro Arredono, Victor Camas, Laura Furian, Olga Guitiérrez, Bárbara Lazara, Maria Luna, Raúl Mandoza
Hudba: Katarzyna Klebba a Pawel Paluch, national songs from Italy, Israel and Poland
Produkce: Bárbara Lazara a Laura Furian
Režie, scénografie a výběr hudby: Zbugniev Szumsky
Vypravěč: Gabriel Figueroa Pacheco
Živá hudba (bandoneón): Raúl Vizzi

Zavři oči a nech se vést touhou po gymnastice.
Hernán Cortes je učitelem gymnastiky.

Představení se odehrává jako tajně pozorované vyučování, je záznamem ze školního diáře. Myšlenky osmi cvičení postihuje osm klíčových slov - tango, dětství, demonstrace, emigrace, bajka, motorizace, láska, sebevražda. Místo konání - pronajatý sál. Důvod - gymnastické závody. Účel - otázka: kdo se směje mým strachům.

„Než se rozsvítí světla, rád bych vám o sobě něco řekl. Jmenuji se Hernán Cortes. Jsem trenérem gymnastiky. Předvedu vám sérii gymnastických cvičení, které vám umožní zkrotit strach. Prosím, neočekávejte jednoduchý příklad. Při tomto způsobu práce pomocí příkladů se gymnasta doslova vypotí.“

Představení je o mapě vytvořené na základě banálních myšlenek a fragmentace. V tomto prostoru je sedm herců a hudebníků uvězněno ve svých výtvorech. Jsou odsouzeni je neustále opakovat tak, jak byly původně koncipovány. Tak budou nuceni najít útočiště ve své paměti a vracet se k pohnutkám a pocitům, které je vedly k vytvoření těchto děl. Jedině tak budou schopni dosáhnout cíle: zkrotit vlastní strach.

Hra se sedmi mapujícími prvky vytváří prostorovou symfonii, v níž se ve stejné chvíli spojuje několik obrazů. Je to symfonie chaosu, cesta od konkrétního k obecnému. Co mi tím chtějí říct? Tato otázka vyvstává zas a znova…a odpověď na ni musí každý divák najít sám. Mnohovrstevné obrazy by měly v publiku vyvolat otázku: Proč jsem sledoval právě tuto scénu a ne jinou? Proč mi pohyby interpretů inspirované jejich bezprostředními představami uvízly v paměti a nutí mě, abych je zopakoval a tím se vyjádřil?

Prohlášení: „Objektivizovaná banalita je schopná hluboké mutace v dávno zmizelých vzpomínkách, v neurčitých pocitech, které vyvolávají to, co nejsme schopni vyjádřit slovy v plné šíři. Je to komunikace s divákem, při níž si každý v publiku vytvoří svou vlastní skladbu a sám rozhodne, které obrazy budou následovat.“

Ve scénickém výrazu splývá strach s precizností. Strach z toho, zda se podaří dosáhnout přesnosti. Bez něj se nemůže gymnastika obejít. Bez gymnastiky není naopak možné zkrotit strach. Každé představení skrývá tajemství. Nikdy není jisté, zda strach najde rozřešení. Jen my a vy se dozvíme, zda se gymnastice podařilo strach přemoci.

Projekt KDO SE SMĚJE MÝM STRACHŮM vznikl ve spolupráci polské skupiny Teatr Cinema a skupiny mexických herců, absolventů Diplomado Teatro del Cuerpo (DTdC). Obě skupiny se setkaly v prosinci 2005 v Michalowicích, kde se odehrál měsíční intenzivní workshop. Díky potřebě pokračovat ve společné práci vznikla COOPERATIVA GIMNÁSTICA MÉXICO-POLACA HERNÁN CORTES.

http://www.myspace.com/cooperativamexicopolaca

Divadlo TEATR CINEMA založil v roce 1992 Zbigniew Szumski. Styl Teatra Cinema lze charakterizovat jako energickou poezii mezi normálností a abstrakcí, inspirovanou obrazy René Magritte, texty Samuela Becketta a uměním dadaistů. Teatr Cinema se považuje za jedno z mezinárodně nejproslulejších divadelních scén Polska.
Jerzy Lukosz, jeden z nejlepších současných polských autorů a dramatiků, řekl o Teatru Cinema toto: „Někdo kdysi řekl, že 99 procent toho, co se nazývá uměním, není umění. Pokud mohu něco říci s naprostou jistotou, pak je to toto: Dílo Teatru Cinema patří mezi to jedno procento, které si skeptici vyhradili pro umění. Kantor i Marthaler jsou zde v dobré společnosti.“

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>