KAREL TEIGE / ZBYNĚK BALADRÁN: Asymetrická harmonie

2009-09-05 06:36

Ve sklepení Domu U Zlatého prstenu, v domě, který je součástí staroslavného Ungeltu, je možné vidět výstavu nazvanou Asymetrická harmonie věnovanou avantgardistovi Karlu Teigovi. Představuje ho jako typografa - autora grafické úpravy knížek. Výstava trvá až do prvního listopadového dne, tedy do předvečera letošních Dušiček.

Karel Teige, to je symbol české avantgardy mezi první a druhou světovou válkou. Bez tohoto teoretika by nebylo svébytně českého poetismu ani české variace celoevropského surrealismu. Bez něj by nebylo kontaktů mezi uměleckou Paříží a Prahou, které dokázal zprostředkovat s naprosto přesným výběrem důležitých osobností (Breton, Le Corbusier, tvůrci z okruhu Bauhausu a mnoho dalších). Jeho role byla podstatná i v architektuře, kde se věnoval především funkcionalismu a konstruktivismu. Jeho vlastní dům postavený v tomto stylu je „řadovka“ na Malvazinkách na Praze 5, domek s pěknou zahrádkou v tiché uličce, dnes vypadající jako běžná zástavba, kdysi jistě vzbuzující dojem něčeho velmi neobvyklého.

To platí i o výstavě v Domě U Zlatého prstenu. Jsou na ní k vidění úpravy knih v podání Karla Teigeho. V období první republiky jistě výjimečné. A určitě předpovídající to, co v oblasti typografie mělo přijít v budoucnosti, které se sám autor nedočkal. Komunistický režim, jehož vládu ve společnosti si po mnoho a mnoho let Karel Teige tolik přál, o čemž je možné na výstavě v spatřit konkrétní důkazy, Karla Teiga uštval k smrti.

Výstava nabízí přehlídku knih, jejichž typografii Karel Teige vytvořil, umožňuje návštěvníkům nahlédnout do historie české knižní kultury a také do dějin české literatury. Karel Teige byl člověk nesmírně inspirativní a impulsy, které vyzařovaly z jeho charismatické osobnosti, spolupůsobily při vzniku sbírek básní Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta, Konstantina Biebla a próz Vladislava Vančury, tedy klasiků české literatury dvacátého století. S tvůrci méně talentovanými se Karel Teige prostě nebavil. Autorům, kterým věřil, kromě cenných rad usměrňujících jejich práci, vytvářel i obálky knížek.
Ale nejen jim, rozprostření tvůrčích snah Karla Teigeho bylo široké. Kromě proslulého typografického ztvárnění Nezvalovy Abecedy v podání tanečnice Milči Majerové, která vyzývavě pózovala pro jednotlivá písmena, vytvořil Karel Teige třeba i podobu Dášenky Karla Čapka, jednoho z knižních bestselerů první republiky, knížky přístupné doslova každému čtenáři.

Výstava v Domě U Zlatého prstenu podává o typografické tvorbě Karla Teigeho srozumitelný a názorný přehled. Videoprojekce nehlučí ani neruší, ač si neodpustí určité trapné momenty – například zdůraznění Nezvalovy básně o Leninovi napsané ovšem za první republiky, v dobré víře a idealisticky. Autor vizuální podoby expozice Zbyněk Baladrán je, domnívám se, ovšem člověk naprosto cynický, což v době, o které výstava především pojednává, byl v uměleckém prostředí typ člověka zcela neznámý, vyskytující se tehdy zcela mimo okruh funkcionalismu, poetismu či surrealismu.

Karel Teige mnohé chtěl, v mnohém se mýlil, velmi mnoho ovlivnil a po celý svůj život velmi mnoho a velmi intenzivně pracoval. O tom všem výstava v Domě U Zlatého prstenu podává opravdu zajímavé svědectví.

Další informace o výstavě čtete zde.




I. Erenburg, Historie jednoho léta, přední strana obálky, 1927, Odeon

Foto GHMP a petr m
petr m