Jaroslav HUTKA & Radim HLADÍK

2007-06-11 19:42

Jaroslav HUTKA & Radim HLADÍK

http://www.hutka.cz

Jaroslav Hutka (* 21. 4. 1947 v Olomouci) studoval v letech 1962-66 na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze na Žižkově. Od roku 1966 působí jako písničkář. Vystupuje buď sám, nebo ve dvojici, postupně s Vladimírem Veitem, Petrem Kalandrou, Hvězdoněm Cignerem, Vlastimilem Třešňákem, Štěpánem Rakem a Radimem Hladíkem. Písňové texty a verše pro děti publikoval od roku 1967 v časopisech Melodie, Zítřek, Mladý svět, Mateřídouška ad. Od konce 60. let hraje a zpívá vedle svých vlastních písní (některých s melodiemi B. Dylana, Donovana, V. Veita, P. Kalandry, H. Cignera a texty Z. Růžové) též moravské lidové písně a balady, zejména ze sbírek F. Sušila a F. Bartoše. Z jeho básní, „básnivých povídek” a deníků ze 60. let, jež psal vedle svých písňových textů, byly dosud zveřejněny pouze ukázky. V roce 1972 spoluzaložil písničkářské sdružení Šafrán. Vydal SP desky Ježíšek (Praha, Supraphon 1968), Postůj i teď jako král / Cínová armáda (Praha, Supraphon 1969), Václavek vrah / Milý s milou (s V. Třešňákem a H. Cignerem; Praha, Supraphon 1970), Lžička / Tkanička (Praha, Supraphon 1976), Posílám ti / Tak má milá (Praha, Supraphon 1976) a LP desky Stůj, břízo zelená (Praha, Supraphon 1974) a Vandrovali hudci (Praha, Supraphon 1976). LP deska Šafrán, na níž je zastoupen spolu s V. Mertou, V. Třešňákem, P. Lutkou a D. Voňkovou, byla v roce 1977 zničena, bez původního obalu V. Merty vyšla v pražském Supraphonu až v roce 1990. Napsal též texty k leporelům Strýček měsíček, teta hvězdička (Praha, Panorama 1976) a Rybník Trojník (Praha, Panorama 1977).

Roku 1977 byl obviněn z nedovoleného podnikání a bylo mu znemožněno veřejně vystupovat. V jeho pražském bytě v Neklanově ulici byla nahrána část LP desky Zakázání zpěváci druhé kultury (zastoupeni jsou zde též V. Veit, V. Třešňák, S. Karásek a K. Soukup; Stockholm, Oktober Förlaget 1978; 2. vydání - Uppsala, Šafrán 78 1982), na níž vedle nazpívání vlastních písní doprovodil na kytaru Martu Kubišovou při zpěvu moravských lidových balad. Na CD vyšlo toto album v roce 1996 společnou edicí vydavatelství Echo Music a Bonton Music v Praze. V samizdatu vydal prózu Dvorky (Praha, Edice Petlice 1977; 2. vydání - Praha, Popelnice 1978; 3. vydání - Praha, Krameriova expedice 1978), prózu Utkání se skálou č. 1 aneb Konec desáté sezóny v hotelu CPZ (Praha, Edice Petlice 1977; 2. vydání - Praha, Edice Expedice 1977; 3. vydání - Praha, Popelnice 1978; 4. vydání - Praha, Edice Petlice 1978), básnickou sbírku Klíč pluhu (Praha, Edice Petlice 1978; 2. vydání - Praha, Popelnice 1978; 3. vydání - Praha, Krameriova expedice 1979), prózu Plechovka (Praha, Edice Petlice 1978; 2. vydání - Praha, Popelnice 1978), soubor písňových textů Texty z let 1967-1977 (Praha, Popelnice 1978) a knihu fejetonů Fejetony. Rozhovor s Alešem Ledererem (Praha, Popelnice 1978; 2., rozšířené vydání - Praha, Popelnice 1987). V prosinci 1977 podepsal Chartu 77. V říjnu 1978 se vystěhoval do Holandska, kde se usadil v Rotterdamu.

Ve Švédsku mu péčí Jiřího Pallase vyšly LP desky Pravděpodobné vzdálenosti (Uppsala, Šafrán 78 1979) a Minulost mává nám (Uppsala, Šafrán 78 1979). Rotterdamské vydavatelství Paladyn mu v roce 1984 vydalo LP desku Hier is mijn thuis. V exilových nakladatelstvích vydal tři knihy: prózu Dvorky (obsahuje i Utkání se skálou… a 19 písňových textů; Toronto, 68 Publishers 1980), básnickou sbírku Klíč pluhu (Mnichov, PmD 1981) a soubor fejetonů Požár v bazaru (Rotterdam, Sebetlač 1989). Svou exilovou zkušenost uložil vedle písňových textů, básní, článků, fejetonů a rozhovorů též do řady neodeslaných dopisů adresovaných do Prahy spisovateli Ivanu Klímovi - jejich souborné vydání pod názvem Neodeslaný dopis připravuje k vydání nakladatelství Torst. V roce 1986 založil v Rotterdamu vydavatelství Fosil, v němž vydal číslovanou řadu magnetofonových kazet s nahrávkami svých písní: Proč, proč?, Světlo a stín, Tady domov mám, Pramínek, Hospodskej, Jezevčík, Měna, Litvínov, Slunečnice, Posílám ti, Stůj, břízo zelená, Vandrovali hudci, Novinové sloupy, Vyjdi slunko, Pánbů na poli, Nizozemí, Austrálie 1, Austrálie 2, Pravděpodobné vzdálenosti, Olomouc. Mimo číslovanou řadu vydal kazety Hier is mijn thuis, Nederland a Budapešť. V letech 1978-89 přispíval do časopisů Listy (Řím), Nový domov (Sydney), Obrys (Mnichov), Paternoster (Vídeň), Právo lidu (Wuppertal) ad.

Po listopadu 1989, kdy vystoupil na pražské demonstraci na Letenské pláni, se natrvalo vrátil do vlasti. Vyšla mu zde SP deska Havlíčku, Havle / Náměšť (Praha, Supraphon 1990) a LP desky Stůj, břízo zelená (2. vydání - Praha, Supraphon 1990), Návrat (2 LP; Praha, Supraphon 1990), Novinové sloupy (Praha, Šafrán 1990), Vyjdi slunko (Praha, Šafrán 1990) a Pánbů na poli (Praha, Reflex 1991). Na CD vyšel výběr z 2 LP Návrat (Praha, Supraphon 1990) a alba Pánbů na poli (Praha, Reflex 1991), Pravděpodobné vzdálenosti (se zcela odlišným obsahem než u gramofonového alba a kazety Fosilu; Praha, Ultravox 1994), Stůj, břízo zelená (s bonusem; Praha, Bonton Music 1997), Proč, Proč (Praha, Fosil 1998), Vandrovali hudci (s bonusem; Praha, Sony Music / Bonton 1999), Slunečnice (Praha, Black Point 1999) a Tango o Praze (Praha, Black Point 1999). Pouze na magnetofonové kazetě vyšlo album Praha, listopad ´89 (Praha, Panton 1989). Zastoupen je na LP Křesťanské songy a podobenství (Praha, Multisonic 1990). Od roku 2000 vydává alba se svými písněmi na CD v číslované řadě Fosil ve vlastním vydavatelství Samopal. V průběhu let 2000-2002 zde vydal čtrnáct CD: Proč, proč?, Kája, Pramínek, Hrob ouhoří, Sklep, Tak jako květ, Olomouc, Litvínov, Nizozemí, Náměšť, Jezevčík záchrance, Přelouč, Ježíšek a Zbojník a vozka. Jako doprovod těchto CD vydává nepravidelně malý brožovaný časopis Samopal revue. Po návratu do vlasti vydal též pět knih: Požár v bazaru (2. vydání - Praha, M. Šlahounek 1990), Pravděpodobné vzdálenosti (rozhovor s Milošem Čermákem; Praha, Academia 1994), soubor básní z let 1983-95 Koryta krve (Praha, Mladá fronta 1996), prózy Dvorky, Plechovka (Olomouc, Votobia 1996) a knihu fejetonů, básní a „básnivých povídek” Podzim je tady (Praha, Gema Art - Fosil 1998). Publikoval též řadu článků, fejetonů a rozhovorů v českém denním tisku a v časopisech. V současnosti připravuje k vydání úplný soubor svých básní a souhrnné vydání všech svých písňových textů s notami a akordovými značkami.

--------------------------------

RADIM HLADÍK - kytara
Hudebník jehož jméno je neodmyslitelně spjato s kapelou Blue Effect. Narodil se roku 1946 v Praze a už jako patnáctiletý hrál na kytaru ve známé skupině Komety. První profesionální angažmá dostal v roce 1964 v klubu Olympik. Do historie českého bigbítu se zapsal již ve druhé polovině šedesátých let jako člen legendárních Matadors. Ti se stali brzy nejlepší českou rhythm and bluesovou kapelou, a to díky tehdejšímu východoněmeckému technickému vybavení, podle jehož značky získali i svůj název. Sehraná kapela měla kromě dvojice vokalistů Vladimír Mišík – Karel Kahovec v rukávu další velký trumf právě v podobě Radima Hladíka, který se stal všeobecně uznávaným králem elektrické kytary a také inovátorem. Když poprvé v Čechách využil takzvaná kvákadla, sklízel podle svědectví pamětníků němý úžas posluchačů. Hladík, který byl zpočátku ovlivněn zahraničními vzory, se postupně propracoval k vlastní tvorbě. Po rozpadu Matadors založil na podzim roku 1968 svou skupinu Blue Effect (později názvy M.efekt a Modrý efekt).

Radim Hladík se v Blue Effectu obklopil mladými, ale již ostřílenými muzikanty a to co předvádějí na jevišti bere dech. Zvláště jejich unplugged koncerty jsou nezapomenutelné. Hrají písně z celého období Blue Effectu, navíc pak třeba zazní i něco od jiné slavné kapely Flamengo.

• big beat, písničkář(ka)