Skrýt výsledky vyhledávání
Archiv Výstavy a veletrhy
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Historie zaniklého Podskalí - vory a lodě na Vltavě

2007-06-11 19:42

7. - 8. 6.2008 v rámci akce Dny Prahy 2, vstup zdarma
7. 6. 2008 - Podskalská veselice
14.6.2008 - Muzejní noc, 19h - 1h, vstup zdarma
-------------------------------------------------------------------------

Stálá expozice věnovaná historii zaniklého Podskalí, voroplavbě na Vltavě, nákladní lodní dopravě a pražské osobní paroplavbě.

(objednávky komentovaných prohlídek 224 227 490)

Otevřeno denně kromě pondělí od 10 h do 18 hod.

Vstupné: základní 30 Kč, snížené 20 Kč, rodinné 60 Kč, školní skupiny 10 Kč (na jednotlivce, vč.pedagogického dozoru), děti do 6-ti let zdarma.

KAŽDÝ PRVNÍ ČTVRTEK V MĚSÍCI 1 Kč.

Expozice: Historie zaniklého Podskalí - vory a lodě na Vltavě

Budova bývalé celnice na Výtoni, čp. 412 na dnešním Rašínově nábřeží, je vedle raně barokního původně farního kostelíka sv. Kosmy a Damiána posledním zachovaným zbytkem starobylé rybářské osady Podskalí. Osada Podskalí existovala již od sklonku 12. století a její obyvatelé získali postupně monopolní právo na obchod se dřevem, které sem bylo připlavované po Vltavě. Výtoň byla starobylá instituce vybírající mýto ze dřeva připlaveného po Vltavě na pražský trh. Jméno vzniklo podle úkonu vytínání určitého množství dřeva ze svázaných vorů. V nejstarší době měla podobu ohrady na dřevo s jednoduchým objektem pro úřad výběrčích. Umístění celnice v dnešním objektu lze sledovat od 16. století. Objekt se stal celnicí, šenkovnou a útulkem pro plavce. Dnešní budova zůstala na úrovni původní zástavby a nachází se v blízkosti tzv. výtoniště. Je to z větší části roubená, omítnutá, pozdně gotická stavba ze 16. století, ozdobená v 17. století pískovcovým novoměstským znakem.

ZANIKLÉ PODSKALÍ - VORY A LODĚ NA VLTAVĚ

Nová expozice byla otevřena v roce 2003 a má 4 části:

1. oddíl – Voroplavba na Vltavě

První spolehlivá zmínka o plavení vorů na Vltavě je z r. 1316., poslední vor doplul na rozestavěnou přehradu Orlík 12. 9. 1960. Dobové fotografie a dokumenty zachycují stavbu vorů, jejich cestu po Vltavě do Prahy a svérázný život vorařů - plavců. V době největšího rozkvětu na přelomu 19. a 20. stol. pokračovala řada vorů z Prahy do Německa, některé až do Hamburku. Od r. 1902 se užíval i vlek (remorkáž) vorů parníky. Ústředním exponátem je věrný model vorového pramene, dále zde nalezneme nástroje používané plavci a zejména unikátní dvojici původních vesel z voru. Ta byla náhodně objevena na půdě celnice při její nedávné rekonstrukci.

2. oddíl - Z dějin Podskalí

Střed místnosti zaujímá model Podskalí v podobě, jakou mělo kolem r. 1870. V následujícím desetiletí byly postupně vystavěny mosty, které narušily starobylý ráz čtvrti. Konečný zánik starého Podskalí nastal přibližně mezi léty 1905 – 1914. Po vystavění nábřeží Vyšehradského tunelu byly zbořeny plavecké domy a ohrady se dřevem a na jejich místě vznikly moderní činžovní domy. Kromě obchodu se dřevem se Podskaláci živili jako plavci na vorech a lodích, v létě těžili ze dna řeky písek a v zimě si přivydělávali jako ledaři. Sdružovali se ve spolku Vltavan, který existuje od r. 1871 dosud. Podobu zaniklého Podskalí a život jeho obyvatel připomínají historické fotografie, původní nástroje dřevařů, ledařů a pískařů i stejnokroj Vltavanu. K unikátům patří pokladna z výtoňské celnice.

3. oddíl - Nákladní plavba na Vltavě

Vltava bývala v minulosti důležitou dopravní tepnou. U zrodu dálkové lodní dopravy na Vltavě stáli habsburští panovníci, kteří podporovali splavňování řeky. První loď naložená rakouskou solí připlula do Prahy z Českých Budějovic v r. 1550. Nákladní lodní doprava na střední Vltavě zanikla koncem 40. let 20. stol. následkem výstavby přehrad. Fotografie, kresby a model dokumentují stavbu dřevěných nákladních lodí – „šífů“, jejich plavbu po proudu i protiproudní vlek koňmi. K zajímavým exponátům patří rovněž panorama Vltavy mezi Prahou a bývalými Svatojánskými proudy z r. 1640. Mezi Prahou a Mělníkem - na rozdíl od střední Vltavy - nákladní plavba přetrvala až do současnosti. Díky postupné regulaci zde bylo možno od konce 19. stol. používat k vleku člunů i parníky. Později nastoupily motorové remorkéry a nákladní lodě. Slavná éra páry skončila definitivně v 60. letech 20. stol. Dějiny plavby na dolní Vltavě jsou dokumentovány především historickými fotografiemi vlečných parníků jednotlivých plavebních společností. Pozornost dále upoutá např. původní kotva vlečného člunu z r. 1913.

4. oddíl – Pražská osobní paroplavba

Osobní lodní dopravu na Vltavě zahájil v r. 1841 parník Bohemia, postavený v Karlíně podle plánů Angličana J. J. Rustona. Toto spojení mezi Prahou a Drážďanami trvalo 10 let. Nepřerušená tradice osobní paroplavby začíná v r. 1865 založením společnosti, která pod názvem Pražská paroplavební společnost (PPS) existuje dodnes. U jejího zrodu stál pozdější primátor František Dittrich. Plavbu z Prahy do Štěchovic zahájil 26.8 .1865 parník Praha. Postupně rostl počet pražských parníků a rozšiřovala se i nabídka cestujícím. Od r. 1912 se jezdilo i do Mělníka a v době největšího rozkvětu PPS za I. republiky dokonce až do Hřenska. Velice populární bývaly výlety do Štěchovic ke Svatojánským proudům a po jejich zatopení postupně až pod Slapskou přehradu. Celá téměř 140 let dlouhá historie pražské paroplavby je podrobně zachycena nejen historickými dokumenty a fotografiemi (zájemce zde najde snímky téměř všech pražských parníků), ale také modelem parníku Bohemia z r. 1841, ke kterému brzy přibude model o 99 let mladší Vltavy.

Informace pro návštěvníky

Odkazy na internetové stránky s Podskalskou tématikou:

www.vltavan.cz

www.vltava.logout.cz

www.svatojanske-proudy.cz

www.paroplavba.cz

Parník Vltava spuštěn na vodu!

Úterý 3. května 2005 bylo pro celnici na Výtoni slavnostním dnem. Expozice z dějin pražské paroplavby byla obohacena o model parníku „Vltava“ v měřítku 1:50, který zhotovili pánové Zdeněk Šebánek, Vratislav Šlauf, Ota Janeček a Vít Fučík podle původního plánu a historických fotografií z archivů ing. Františka Vichty a Muzea hl. m. Prahy. Skutečný parník „Vltava“, dodaný pražskou loděnicí Praga, vyjel na zkušební jízdu 16. října 1940.

Délka lodi je 54 m, šířka přes kolesnice 9,22 m, ponor při obsazení 400 cestujících 0,72m a výtlak 148 tun. Loď je poháněna dvouválcovým parním strojem ležatého dvouexpanzního provedení o výkonu 112,5 kW (150 ki) při 48 otáčkách/min., který dodala ČKD. Kotel parníku byl z vytápění uhlím později přestavěn na vytápění naftou. Parník může dosáhnout rychlosti až 16 km/hod.

Tvůrci modelu se snažili o co největší preciznost, proto vypracovali takové detaily, jako jsou proutěná křesílka na palubě, taneční parket, věšáky apod. Vzhledem k tomu, že loď byla spuštěna na vodu v chmurném období protektorátu, rozhodli jsme se, že nápisy a vlajka budou odpovídat období let 1945 – 1948. Podle dobových fotografií se také podařilo zrekonstruovat logo Pražské paroplavební společnosti na kolesnicích. Pro někoho bude možná překvapením, že záchranný člun byl oproti pozdějším zvyklostem umístěn na pravoboku. Dokládá to např. unikátní fotografie ze 17. srpna 1945, pořízená při cestě prezidenta Edvarda Beneše do Kolína. Nejnápadnější rozdíl oproti dnešnímu stavu je plátěná střecha nad zadní palubou, kterou bylo možno při pěkném počasí svinout.

Model „Vltavy“ z r. 1940 je umístěn vedle modelu prvního českého parníku „Bohemia“ z r. 1841, takže si návštěvník může udělat představu o pokroku českého lodního stavitelství během století, které od sebe obě lodě dělí.

Přijďte se podívat, určitě to stojí za to!

---------------------------------------------------

PROHLÍDKA MUZEA VÝTOŇ SE ZAMĚŘENÍM NA HISTORII PLAVENÍ DŘEVA

Jak jsem „ploul“ se strejdou Františkem

Chtěli byste taky plout?
Víte jak postavit vor?
Víte co je to houžev a poříz?
Malý Vašek, v podobě loutky, vás provede těžkým řemeslem plavců a se strejdou Františkem si zazpíváte plaveckou píseň. Nakonec šťastně doplujete a získáte plaveckou knížku.

Program je určený menší skupiny (max. 20 dětí) ve věku 5 – 9 let a trvá přibližně 45 minut.

Na tento program je nutné se předem objednat telefonicky - 224 816 773, 724 518 255 nebo na emailem - edu@muzeumprahy.cz.

Během programu je možné fotografovat.

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>