Skrýt výsledky vyhledávání
Archiv Výstavy a veletrhy
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Figurální malba východní Asie z pohledu Lubora Hájka

2007-11-29 22:19

DOPROVODNÉ PROGRAMY:

Speciální programy v den volného vstupu do NG (první středa v měsíci ) - 3.2. a 5.3. 2008

Figurální malba východní Asie z pohledu Lubora Hájka – 1. část věnovaná čínskému a 2. část věnovaná japonskému dílu výstavy - průvodce výstavou: Helena Honcoopová, délka: 50 min, vstupné 10 Kč 

------------------------------------------------------------

výstava FIGURÁLNÍ MALBA VÝCHODNÍ ASIE

ZÁMEK ZBRASLAV

galerie v ambitu, refektář a výstavní sál ve II. patře

ČÁST I ČÍNA 24. 11. 2007 - 24. 2. 2008
ČÁST II JAPONSKO 2. 3. 2008 - 8. 6. 2008


kurátor: Helena Honcoopová, ředitelka Sbírky orientálního umění NG v Praze
autor katalogu: Lubor Hájek (post mortem)
asistence: Michaela Fišerová
spolupráce: Náprstkovo Muzeum v Praze, Galerie Benedikta Rejta v Lounech
odborná revize textu: Jaroslav Bařinka, Helena Heroldová, Helena Honcoopová, Ladislav Kesner, Zdenka Klimtová, Alice Kraemerová, Lucie Olivová, Michaela Pejčochová
edukační program: Gabriela Šimková, lektorské oddělení Sbírky orientálního umění

podpora katalogu: The Japan Foundation
hlavní partner: UniCredit
mecenáš: Synot Lotto a. s.
hlavní mediální partner: Hospodářské noviny
mediální partneři: Art and Antiques, Classic FM, ČRo – Vltava



Sbírka orientálního umění Národní galerie v Praze ve svých fondech opatruje 5 731 památek malířství a grafiky Východní Asie a mezi nimi podstatnou část představuje svébytné a pozoruhodné figurální malířství. Zakladatel této sbírky, Dr. Lubor Hájek (1921-2000), už v roce 1980 pro brněnský Dům umění vybral z těchto děl ta nejlepší a připravil z nich monumentální výstavu Figurální malba východní Asie - a to včetně katalogu. Výstava úspěšně proběhla, ale skvěle napsaný katalog, mířící k podstatě figurální malby Dálného východu, nikdy nevyšel, neboť na vydání tak rozsáhlého obrazového díla tehdy neexistovaly ani adekvátní finanční prostředky ani reprodukční technika.
Při příležitosti sedmého výročí úmrtí Lubora Hájka, našeho prvního specialisty na dějiny asijského umění, Národní galerie v Praze zamýšlí splatit dluh vůči jednomu ze svých nejlepších odborníků a katalog vydat - pietně v původním autorském znění. Spolu s publikací tohoto výpravného katalogu se 180 ilustracemi probíhá i repríza Hájkovy výstavy, kterou rekonstruovala ředitelka Sbírky orientálního umění NG v Praze, Helena Honcoopová, do výstavních prostor zámku Zbraslav v kontextu Stálé expozice asijského umění. Půlroční výstavu ve třech sálech půvabného barokního zámku provází Hájkův katalog, jehož vydání podpořila nevládní Půlroční výstavu ve třech sálech půvabného barokního zámku provází katalog, který jako svůj odkaz zanechal Národní galerii v Praze Lubor Hájek. Vydání katalogu podpořila nevládní japonská nadace Japan Foundation.
Výstavu i katalog autor podle stylistických souvislostí rozdělil do devíti kapitol, ve kterých ilustruje vývoj malířského ztvárnění figury ve dvou velkých kulturách Východní Asie – Číny a Japonska -od začátku prvního milénia až po 20. století. U nejstarších čínských památek jde o frotážní transfery figur z bronzových nádob či keramických a kamenných desek, poté přicházejí ke slovu polychromní ikony mahájánové větve buddhismu, excentrická zenová malba, ale i plejáda čínských a japonských legendárních a historických postav (Osmi nesmrtelných, Šestnácti arhatů, Sedmi bůžků štěstí, zakladatelů buddhistických sekt i kouzelných taoistických poustevníků), kteří defilují na monochromních tušových či kolorovaných svitcích malby na papíře či na hedvábí, provedených v detailně jemné nebo naopak extaticky odvážné práci štětce. Kromě imaginárních postav legendárních a starobylých čínských hrdinů se na výstavě setkáme s rozměrnými, jasně barevnými portréty zachmuřených předků zachycených přesným štětcem kung-pi. Ale také s uvolněnými výtvory literátů, kteří na papíře provozovali „tanec štětce“ a „ malování idejí“. Ve třech kapitolách výstavy se seznámíme s tradiční japonskou figuralistikou, a to od jejích nejstarších projevů v domácím japonském stylu jamatoe, přes zářivě barevné „obrazy prchavého světa“ ukijoe, až po klasickou monochromní malbu postav, nadanou živým pohybem, expresivním výrazem a kompoziční zkratkou. I když jsou některé obrazy kopiemi starých mistrů, radost z poznávání zřídka vystavované výtvarné sféry zůstává neumenšena. Bohatý obrazový materiál byl rozdělen do dvou tříměsíčních výstavních částí po přibližně 90 exponátech, kde první akcentuje čínské a druhá japonské figurální malířství.

POCTA LUBORU HÁJKOVI

Lubor Hájek (1921-2000) po válce vystudoval na Karlově univerzitě indologii a srovnávací vědy náboženské a jako samouk pronikl do dějin mimoevropského umění, když po roce 1945 jako výtvarný redaktor pracoval v nově založeném časopisu Nový orient. Už od roku 1951 pracoval dalších 35 let jako zakladatel na díle daleko podstatnějším, když byl Národní galerií v Praze pověřen vytvořením nové státní sbírky mimoevropského umění. Sbírku orientálního umění Lubor Hájek vybudoval od základů až k současnému stavu dvanácti tisíc exponátů. Hájkovy znalosti z různých disciplin asijského umění od neolitu až po současnost i jeho osobní noblesa z něj činily osobnost výlučnou a jedinečnou, jež v českém kontextu neměla partnery a nenašla ani adekvátní následovníky. Úzce specializovaní kunsthistorici Dr. Hájka proto považovali spíše za orientalistu, zatímco orientalisté spíše za kunsthistorika. Nevynikal sice ve znalosti žádného z mrtvých ani živých jazyků velkých kultur Asie, vynahradil však sporou lingvistickou průpravu hloubkou svých filosofických úvah, neobyčejnou citlivostí pro autentické umění a bezpečnou znalostí nejrůznějšího uměleckého materiálu a řemeslných technik. Jeho texty vynikají srozumitelným, elegantním esejistickým stylem, právě tak jako širokým srovnávacím potenciálem, který mu poskytly jeho filozofická orientace, religionistické, antropologické a historické znalosti a zájem o současné umělecké teorie.

Různé kolekce asijského umění v Čechách Lubor Hájek odborně zpracoval v řadě publikací, jež vycházely pouze v cizojazyčných mutacích exportního nakladatelství Artia. Proto z dvaceti Hájkových knižních titulů v češtině vyšla jen polovina a jeho význam pro českou kulturu tím byl oslaben. Katalog Figurální malba Východní Asie, který autor revidoval kolem roku 1992, je Hájkovým posledním titulem, který zatím nevyšel vůbec. V knize najdeme přehledný úvod shrnující výtvarné tradice čínské a japonské figurální malby a katalog se 100 čínskými a 80 japonskými obrazy, rozdělenými podle slohových souvislostí do devíti skupin. Přináší syntetizující přehled svitků a alb s dálněvýchodními figurálními tématy z českých sbírek Národní galerie v Praze (148 exponátů), Národního muzea - Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur (30 exponátů) a Galerie Benedikta Rejta v Lounech (2 exponáty, původně ze sbírky Emila Filly). Vydání posledního katalogu Lubora Hájka je výrazem úcty k jeho zakladatelskému dílu v oboru dějin a filozofie mimoevropského umění. (HH)

Vstupné: 40 Kč

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>