Umělci přepadli Akademii věd na Národní třídě

Žádná přestřelka se ovšem nekonala, protože všechno bylo předem domluvené. Vystavené instalace, které po sobě zanechali, se snaží propojovat umění a vědu. Jedním z nejvtipnějších exponátů je deštník, na který si můžete zespodu promítat libovolný obraz, který si předtím deštníkem vyfotíte. Výstava je otevřená jen do tohoto pátku. Uvnitř fotoreportáž.

Výstava je součástí probíhajícího festivalu Enter 3, zaměřeného na prolínání vědy, umění a technologií, který probíhá až do 11.11. na několika místech Prahy. Výstava v Akademii věd se zaměřuje hned na dvě oblasti: „WEB 2.0 generace“, která mapuje fenoménem sociálních internetových sítí, druhá je výstupem projektu „Umělci v laboratořích“, v rámci něhož byli umělci vpuštěni do několika laboratoří, které měli „volně“ k dispozici. Výsledky tohoto experimentu jsou až do pátku od 10:00 do 19:00 vystaveny v prostorách Akademie věd na Národní třídě. Liší se především vtipem a použitou koncepcí. Někoho uhranula geometrická hříčka, jiný vystavené exponáty podrobil neúprosnému zákonu přirozeného výběru odvozeného z Darwinovy teorie. Všimneme si proto exponátů, které nejvíce zaujali nás:

 

Umělci Sterec a Novák vystavili v šesti vitrínách šest předmětů z tavné hmoty. Pod ně umístili topné těleso, které se spouští právě v té vitríně, jíž člověk věnuje nejméně času. Nejméně zajímavé sošky tak budou zničeny a na konci výstavy zbudou toliko tři zachovalá díla. Pomocí matematických propočtů budou sloučena v jakýsi hybrid, který bude opětovně vystaven a vše se bude opakovat znovu. Po určitém čase by mělo teoreticky vzniknout nejtrvalejší a tudíž i nejdokonalejší umělecké dílo, jaké svět kdy viděl. Praxe bude pravděpodobně jiná, ale nechme se překvapit. Podobným „přirozeným výběrem“ ostatně vznikl i člověk.

 

 Thomas Gläser & Jens Franke představili svoji verzi google maps, které intuitivně ovládáte dotykem na projekční plochu.

 

Nezasvěcení se mohou poprvé projít virtuálním světem Second Life.

 

Kinodeštník japonských vynálezců Takashiho Matsumoto a Shoa Hashimoto. Stačí prý najít investora a může se začít vyrábět sériově. Zde v rukou jednoho z autorů.

 

V prvním patře je pro vás připraven experiment, v němž se můžete na vlastní oči přesvědčit, jak se daří rostlinkám pod různě barevnými světly, v porovnání s rostlinou, která je přiklopená kbelíkem. Nejvíc se má k světu salát pod vysokofrekvenční modrou, salát pod kbelíkem je touto dobou asi na pravdě boží nebo se k ní blíží.