Skrýt výsledky vyhledávání
Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

CESTA DO HLUBIN MĚSTA

2009-12-14 10:35

Těžko hledat výstižnější název pro výstavu seznamující s nejvýznamnějšími pražskými archeologickými objevy posledních let formou naturalistického architektonického řešení expozice s obrannou palisádou, otevřenými keltskými hroby či románskou místností s typickou klenbou. Výlet můžete podniknout v MHMP do 10. ledna 2010.

Zábavná, poučná, nutící k zamyšlení a svým způsobem i smutná. Tak výstava Cesta do hlubin města v Muzeu hlavního města Prahy oslovuje vnímavé návštěvníky. Především však zaujme autenticitou. Co výstavní místnost, to reálie nejen v tradičních vitrínách, ale i takové, které se postarají o zajímavý prožitek.

Iluze i realita

Na rekonstrukci části obranné palisády si můžete vyzkoušet, jaké to bylo stát za ní jako voják a doufat, že odrazíte útok nepřátel. V další místnosti si budete připadat jako dávný příslušník keltského či germánského kmene, sklánějící se nad hroby svých spolubojovníků. A o kus dál, když odhodlaně projdete probouranou zdí z „kamenných" kvádrů, se ocitnete pod klenbou románského domu. Stačí se opřít o centrální sloup nebo tu usednout na parapet zdvojeného okna a rázem se alespoň na krátkou chvíli proměníte v bohatého měšťana, majitele této středověké nemovitosti. V poslední části expozice se pak podíváte zblízka na archeologické pracoviště, třebaže výstražné cedule a pásky nabádají nevstupovat.

Kromě této víceméně hravé formy čekají ve vitrínách skuteční pamětníci naší dávné historie a ač statičtí, přesto živě promlouvají přes propast věků. Kdo jim chce naslouchat, určitě nebude jejich svědectvím zklamán.

Své tu řeknou masivní bronzové ozdoby z keltských hrobů, jaké by uvítal leckterý aktér RPG her, tajemné náčiní z chýše pravěkého šamana, mamutí kel z Pražského hradu, sedm set let staré obilí ze středověké třeboradické tvrze, na svou dobu nezvykle křehce a elegantně působící skleněné germánské poháry, části oděvů včetně zcela zachovalé dětské botičky. O slovo se hlásí i „obvyklejší“ předměty z vykopávek jako jemné zlaté šperky, nádobí, figurky, kachle a dlaždice.

Historie v moderním hávu

Výstavu doplňují videa zachycující práci archeologů v terénu, fascinující i rutinnou, často však ztíženou nedostatkem pracovníků a především časově omezenou tlakem stavebních prací, při nichž jsou následně vykopávky v lepším případě znovu pohřbeny, v horším nenávratně zničeny novou výstavbou.

Máte tak možnost spatřit například neolitický rondel z Ruzyně či germánské pohřebiště ve Zličíně, zmizelé pod současným panelákovým sídlištěm. Vizualizace vám napoví, jak vypadalo ve 12. století náměstí Republiky včetně románských domů, představujících dosud neznámý druh architektury, jejichž pozůstatky byly barbarsky zničeny při výstavbě obchodního centra Palladium a naopak stále existující první oblouk Juditina mostu na staroměstské straně Vltavy či tajemné prostory pod třetím nádvořím Pražského hradu.

Dotykové obrazovky s interaktivní mapou Prahy, vám zase pomohou odkrýt archeologická naleziště třeba v okolí vašeho bydliště.

Žádná suchá věda

Malým utvrzením, že věda nemusí být vždy vážná, a že vědečtí pracovníci také nejsou žádní suchaři, je veselý paraván Tomáše Paula, znázorňující jednotlivé historické etapy představené na výstavě. Mezi dobové motivy výtvarník vpašoval i takové, které jsou ve vztahu k seriozní vědecké práci zcela nepatřičné. O další výtvarné odlehčení se postarali sami archeologové, kteří se zvěčnili v rozměrné olejomalbě na svých archeologických teritoriích.

Po nás potopa

Je tu však něco, co každému rozumně smýšlejícímu návštěvníkovi zkalí nevšední prožitek z prohlídky. Skutečnost, že se stále daří jen velmi malé množství významných archeologických památek zachovat na místě pro příští generace, přestože se Česká republika zavázala k dodržování Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy a historické centrum Prahy je památkovou rezervací UNESCO.

Krátkozrakost s jakou ničíme nebo jen mlčky přihlížíme k nenávratné devastaci pamětníků naší historie, připomíná tmářství středověkých nevzdělanců nebo do sebe zahleděných mocipánů.

I když současní archeologové takové naleziště zmapují a prostudují, vydá vždy jen část svědectví. Nezáleží jen na omezeném čase, který na výzkum mají, ale i na možnostech zkoumání po stránce technologií a přístrojů. Pokud by naleziště zůstalo zachováno, další generace by dozajista odkryly nové skutečnosti, tak jak se věda a technika bude posouvat kupředu. Podobně jako je tomu dnes u objevů z časů počátků archeologie.

Podle slov organizátorů může být tento úkol naplněn jen společným úsilím archeologů, veřejné správy, státní památkové péče a nejširší veřejnosti. Příspěvkem k této sisyfovské práci chce být i tato výstava.

Takže až někdy půjdete nakupovat do Palladia, vzpomeňte na to, že místo z módy rychle vycházejících hadříků, jste si odtud mohli odnášet zážitek ze setkání s našimi dávnými předky, kdyby tito majestátní pamětníci devíti století nemusely ustoupit komerčním účelům a rádoby potřebě nasytit konzumenty.

Další informace o výstavě naleznete zde.










Foto: MHMP a Zuzana Ottová

Zuzana Ottová

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>