Knižní tip: Bytosti schopné zemřít

Knížku, kterou stojí si za to koupit, a kavárnu, do které stojí za to zajít, spojuje jméno fra. Kavárnu, ve které je i knihkupectví, provozuje nakladatelství fra, které vydává, v čemž je v Čechách výjimečné, překlady světové poezie. Ale nejenom je. Kavárna se nachází na Šafaříkově ulici na Vinohradech a v úterý 30. září v ní byla představena knížka Bytosti schopné zemřít, kterou charakterizuje její podtitul: Francouzští prokletí básníci 20. století.

Míst, ve kterých se v současnosti v Praze pořádají literární čtení, je minimum. S posledním zářijovým dnem skončil pronájem dosavadního provozovatele ve smíchovské kavárně Obratník, ve které se literární večírky konaly pravidelně, co se zde bude dít dál, těžko říct. Stejně tak změnila, už koncem jara, provozovatele kavárna Jericho v centru města, v ulici Opatovické. Čtení tu byla mnohem méně častá než v Obratníku, nicméně literární večery se tu konaly – a konat přestaly. Čas od času se čte v Unijazzu v Jindřišské, zájem občanského sdružení Unijazz, které zde sídlí, se ale soustřeďuje především na alternativní hudbu a čtení, ač je tento prostor prezentován jako čítárna, je zde spíše jen trpěno.  

Zbývá tedy café fra. Čtení zde začala probíhat pravidelněji před rokem a přibývalo jich. Na konci sezóny, v květnu a začátkem června, se tu večer četlo skoro každý všední den. Dá se říci, že hlavním dramaturgem zdejších literárních večerů je básník Petr Borkovec, který některá ze čtení také uvádí. Představují se zde, zcela logicky, novinky nakladatelství fra, ale prostor je tu i pro knížky a autory, kteří přímo s nakladatelstvím spojeni nejsou. Na jaře zde například každý měsíc  probíhalo čtení autorů TOTálního E Magazínu, což je široké „píšící veřejnosti“ otevřený internetový prostor, který najdete na adrese Totem.cz.

Ale teď už k večeru, který se konal v café fra. Prokletí básníci devatenáctého století, kterými byli Charles Baudelaire, Paul Verlaine nebo Arthur Rimbaud, jsou v Čechách dlouho a dobře známi, mají své čtenáře a noví čtenáři jim neustále dorůstají. Prokletí básníci, jejichž české překlady uvádí knížka Bytosti schopné zemřít, psali své básně zhruba od třicátých do šedesátých let dvacátého století a k českému čtenáři se jejich dílo ve své většině dostává poprvé. Prokletím je poznamenám život všech osmi autorů, které knížka uvádí, řada z nich si spáchala sebevraždu, jiní dlouhodobě pobývali v psychiatrických léčebnách, jiní bojovali s těžkou nemocí. Všichni se ale řídili vyznáním, že život je poezie a poezie je život, dali svým básním naprosto vše.

Antologie Bytosti schopné zemřít vychází z francouzské antologie Prokletí básníci dneška, kterou připravil Pierre Seghers a vydal v roce 1972.  Své předlohy  se ale knížka drží spíše volně, jako inspirativního zdroje. Svůj dlouholetý sen si tímto titulem splnili její dva překladatelé, Petr Zavadil, který je známý hlavně jako překladatel ze španělštiny, a Erik Lukavský. Ti dva se znají dlouho, jsou spolužáky z gymnázia a práci na překladech z evropské poezie do češtiny oba už udělali opravdu velikou. Oba ze svých překladů v café fra na úterním večeru četli. Erik Lukavský se při četbě prokletého básníka Stanislase Rodanského ponořil do jeho veršů tak, jak se to při literárním čtení vidí opravdu jen málokdy a snad tak přítomné, kteří knížku ještě neměli v ruce, vyšla totiž už před prázdninami, dokázal přesvědčit o jejich básnické síle. Dalším čtoucím byl překladatel Václav Jamek, ale ten básní v knížce přeložil jen pár a jeho projev byl poněkud akademický. Což už je osud prokletých básníků, kteří za poezii dali svůj život, totiž, že jejich dílo padne také do rukou literárních historiků a literárních vědců. Knížka Bytosti schopné zemřít ale akademická není. A stojí za to ji číst.
Další informace najdete tady

Fotografie ze čtení:


Petr Zavadil, Václav Jamek, Erik Lukavský



petr m
foto: zdroj: petr m a fra.cz