Skrýt výsledky vyhledávání
Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Nahé ženy a bohatí mužové (1)

2008-12-03 06:12

V krásných galerijních prostorách v posledním patře Městské knihovny na Mariánském náměstí pořádá Galerie hlavního města Prahy od 22. října 2008 do 1. února 2009 výstavu Bytosti odnikud, s podtitulem Metamorfózy akademických principů v malbě první poloviny 20. století.
Následující text má být také pozvánkou na výstavu. Takže pro ty, kdo mají rádi věrně ztvárněné a řemeslně dobře namalované nahé ženy (či ženy alespoň částečně ze šatů vysvlečené) pojaté ve stylu realistického malířství devatenáctého století: Přijďte na Bytosti odnikud, přesně toto zde najdete. Menší část výstavy tvoří i portréty bohatých mužů, politiků a samotných malířů.
A nyní konkrétněji. O první polovinu 20. století, jak říká propagační podtitul, určitě nejde. Například obraz Václava Brožíka Husitka, který celou expozici otevírá, je z roku 1877. A především z devadesátých let devatenáctého století je zde maleb celá řada, od Vojtěcha Hynaise, Luďka Marolda, Miloše Jiránka nebo od Františka Kupky. Naopak obrazů ze čtyřicátých let dvacátého století je zde velmi málo, takže přesnější by bylo označení, že se zde setkáváme převážně s malbou (sporadicky s kresbou) z období mezi lety 1890 – 1940.
Může to vypadat jako slovíčkaření, ale duch určitého typu malířství devatenáctého století je tu prostě příliš silně přítomen, než abych se proti charakteristice pořadatelů výstavy nechtěl ohradit. Návštěvníka v Městské knihovně totiž čeká přesně to, co je v obecné představě spojeno s malířstvím právě devatenáctého století – totiž realistická malba. A naopak tu návštěvník nenajde to, co je v malířství obecně spojováno s první polovinou dvacátého století – totiž různé typy rozrušování realistické malby avantgardní směry výtvarného umění.

Ivanka Bukovac : Odpočívající dáma, 1932
Akademismus na výstavě Bytosti odjinud nepochybně přítomen je, ovšem v podtitulu výstavy je protimluv. Akademismus je akademismem právě pro svou strnulost, pro neschopnost změnit svou podstatu. Tedy pro neschopnost své proměny – metamorfózy. Což celá výstava dokládá, od devadesátých let devatenáctého století až po léta čtyřicátá století dvacátého jde o stále stejný způsob malby.
A ještě k akademismu. Akademie výtvarných umění je škola, na které se její žáci učí řemeslu, kurátoři výstavy neváhali na tomto základě zařadit mezi vystavené práce ty, které byly pro jejich autory jen nezbytnou etapou na cestě. Těžko říci, jaký má smysl ukázat, že se František Kupka nebo Antonín Hudeček učili malovat, a umístit práce z jejich mladých let mezi práce těch, kteří na rozdíl od nich nešli dál, ale stačilo jim celý život dobře řemeslně malovat a nechtít říci nic svého – na tom ostatně není nic špatného - , ale proč takovéto srovnávání?
DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ – výstava je naprosto, naprosto, naprosto nepřehledná, pokud máte zájem vědět, kdo a kdy který obraz namaloval. Pokud vám stačí kochat se bohatstvím štědře nabízené a pečlivě zobrazené nahoty či obdivovat látku na šatech a botky vymalované jako živé, určitě vám to vadit nebude. Budete-li ale chtít vědět více, nezbývá vám nic jiného než hledat v katalogu, který je zdarma k dispozici. U obrazů jsou jen čísla, další informace jsou velmi, velmi, velmi drobným písmem vytištěny v průvodci výstavou. Číslice umístěné na stěnách u obrazů nenásledují po sobě v žádném určitém pořadí, je třeba stále znova a znova a znova listovat.
Jít na výstavu, či nejít? To jest otázka. Tajemné Bytosti odnikud, které do Městské knihovny zvou, zde těžko někdo spatří. Avšak ten, kdo spatřit chce bytosti hmotné a naveskrze reálné...
Více se o výstavě dozvíte zde

Gustav Sýkora, Zamyšlený akt s růžemi

Jakub Obrovský - Česající se, 1942

Václav Sochor - V lázni, 1883

Fernand Vácha - Žena, 40. léta 20. století
petr m

Komentáře (1)

Jan Bernat 2011-07-22 07:24:43
Od 14ti let jsem navštěvoval malíře Zdeňka buriana, který ve svých 14ti letech byl přijat na pražskou akademii výtvarných umění v Praze, vydržel tam jen rok, poté se začal živit ilustracemi dobrodružné literatury a pracoval také na známých prehistorických rekonstrukcích pravěké fauny a flóry. Jeho učiteli byli podle jeho slov Jakub Obrovský, Max Švabinský, Stanislav Nechleba. Jednou jsem Burianovi řekl něco o Obrovském, že se mi líbí některé jeho sochy a on mi na to odpověděl, že "byl podle něho lepší sochař než malíř". ( zapsal ak. sochař Jam Bernat)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>