Blues pro bláznivou holku

„Hledám tě, v městě rozpáleném za poledne, v městě stočeném do klubíčka noci, Hledám tě,

v tomto městě, rozkopaných ulic, pivních lásek krásných, Hledám tě a je to asi legrační, naivní, a beznadějné,“ zní verše Václava Hraběte noční Prahou. V podání Mirka Kováříka si je můžete poslechnout dnes od 20.00 v klubu Rybanaruby.
Pod titulem „Blues pro bláznivou holku“ je dnes chápáno souborné souborné dílo předčasně zesnulého básníka beat-generation Václava Hraběte. Obsahuje báně známé pod názvy jako Prolog, Variace na renesanční téma, Krátká báseň o Praze, Romance, Infekce, které byly často zhudebněny. Ve skutečnosti ale byly básním jména dodána až po autorově smrti. Sám Hrabě psal na psacím stroji, bez interpunkce a texty žádným názvem neopatřoval. Vnímat všechny jeho básně jako souvislý text také prohlubuje jejich účinek a autor v těchto intencích také psal.
Miroslav Kovářík je se jménem Václava Hraběte spjat už od 60. let, kdy jeho poezii jako první představil ve scénickém zpracování.  Při interpretaci ho doprovodí kytarista Jiří Pertl. Představení se uskuteční v  klubu Rybanaruby u náměstí Jiřího z Poděbrad. Nabízíme alespoň malou ochutnávku z Hrabětova textu Prolog:
Pánové věčně skeptičtí a přezíraví kteří své smutky vážete do kytek a znáte už život nazpaměť jako verše svých kultivovaných přátel upozorňuji vás tohleto není přípitek pro vás na vaše zdraví Pasáci poezie Koštéři metafor To není pro vás to co tu dávám do placu To pro skutečné lidi které jsem poznal budu teď chvíli dělat paňácu Toto jsou verše pro zedníka Petra který mne naučil dělat s lopatou a dělit se o chleba a cigarety Pro dědu - socana ani v smrti nebyl bohabojný na památku mé tety která sedm let od rána do rána čekala až se ten její vrátí z vojny Pro muže z Ukrajiny který prohlásil že války už nemusejí být Pro jednu bláznivou holku kvůli které jsem se naučil hrát džez toulat se po nocích nebýt spokojený nemít klid Pro betonáře Albertýna Vidím ho jako dnes říká: "Nikdy nespi s holkou kterou nemáš rád" Pro Mistra z Rybárny - poznal Paříž Josephinu Bakerovou a hlad Pro Miles Davise pro ten večer kdy jsem poprvé uslyšel trubku plnou vzlyků Pro prodavače červených a žlutých limonád v kiosku na Perštýně Pro krásnou ženu která strávila své mládí v Ravensbrücku pro její předčasné vrásky Pro jednoho malíře jeho šašky a krasojezdkyně v černém flóru Pro dělníky kteří dláždili ulici mé lásky Pro slepého kamelota Večerní Prahy z pasáže Světozoru Pro holky tančící charleston ve sklepě na Národní třídě Pro párkáře Karla pro jeho ruku hnijící někde u Madridu Pro Modiglianiho a Parkera - oba umřeli v bídě Pro vousatého Fidela který řekl: "Demokracie - to je rozdat zbraně lidu" Pro rudoarmějce zabitého u nás 10. května tisíc devět set čtyřicet pět a pro tu dívku s plavým copem které se nevrátí z takové dálky Pro všechny kdo ve svých rukou nesou tento krásný ztřeštěný a jediný svět a pomáhají mu přes klatby papežů a sliny velkozlodějů přes všechny strejčkovské demokracie mory a války…
Více o akci čtěte zde
tuban