Skrýt výsledky vyhledávání
Archiv Kluby
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Velká Říjnová: MRTVEJ BROUK+HROMOSVOD+NAHOŘE PES+LUCIE revival+UŠIRVÁČ

2008-10-06 10:54

19.30 Velká Říjnová: MRTVEJ BROUK+HROMOSVOD+NAHOŘE PES+LUCIE revival+UŠIRVÁČ (HUDBA PRAHA revival)

MRTVEJ BROUK - The Beatles revival

Kapela
Ondřej Fencl – zpěv, kytara, klávesy
Vašek Hnátek – zpěv, kytara
Tomáš Nedoma – zpěv, baskytara
Honza Laňka – bicí 
Repertoár
Please Please Me
I Saw Her Standing There
Twist And Shout
With The Beatles
All My Loving
I Wanna Be Your Man
A Hard Day's Night
A Hard Day's Night
I Should Have Known Better
Can't Buy Me Love
Any Time At All
Things We Said Today
You Can't Do That

Beatles For Sale
Eight Days A Week
Help!
Help!
The Night Before
You've Got To Hide Your Love Away
Ticket To Ride
I've Just Seen A Face
Yesterday

Singly (1962–65)
From Me To You
Thank You Girl
She Loves You
I Want To Hold Your Hand
I Feel Fine

Rubber Soul
Norwegian Wood (This Bird Has Flown)
Revolver
Taxman
She Said She Said
And Your Bird Can Sing

Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band
Lucy In The Sky With Diamonds
The Beatles (The White Album)
Back In The U.S.S.R.
While My Guitar Gently Wheeps
Blackbird
Why Don't We Do It In The Road

Abbey Road
Here Comes The Sun

Let It Be
Let It Be
I've Got A Feeling
Singly (1965–69)
Day Tripper
Hey Jude
Don't Let Me Down

HROMOSVOD - neotřelý folkrock z Prahy

Pražský folk-rockový HROMOSVOD byl založen na podzim 1994 jako dětská kapela (dnes je věkový průměr cca 27 let), postupně se přes nespočet různých demo-alb vypracoval až k cd 17 lízátek, které vyšlo na jaře 2004 u brněnského vydavatelství Indies Records (za účasti dvou stovek přihlížejících ho v pražském Rock Café pokřtil zpěvák Pavel Bobek). V propagačních materiálech vydavatel označil Hromosvod jako „velkou naději českého folk-rocku a následovníka legendárních Č.P.8.“
Na jaře 2006 vydal Hromosvod své druhé, kritikou ceněné cd Svitavy (kmotrem se stal Jaroslav Hutka), následně vyrazil na turné po českých a moravských městech.
Skupina se umístila v několika žánrových soutěžích, má za sebou přes 200 koncertů. Hraje našlapaný písničkový folk-rock, který se díky nástrojovému obsazení a aranžérské pestrosti mírně vymyká tradičním proudům, ale nezabředá do bezbřehé alternativy. Domovskou scénu má Hromosvod v pražském Vagónu, nechybí v mimopražských klubech, ani na letních festivalech, jichž vloni ozdobil téměř dvacet (Sázavafest, Okolo Třeboně, Loděnica Piešťany…).



--------------------------------------------------------------------------------
..podrobně (a s fotografickým doprovodem)

1994-95
Na podzim 1994 jsem se dočetl, že Karel Plíhal založil první kapelu už ve třinácti. Nechtěl jsem být pozadu a 26. 11. 1994 jsem v šatně 7.B. na ZŠ Horáčkova (Praha 4) oslovil spolužáka a houslistu Jana Švejdu s nabídkou, že založíme skupinu. Hromosvod byl na světě. Jenda přišel na první zkoušku v Modřanech i s dalším spolužákem Jiřím Husákem, který si přinesl brumli a chrastítko (vykotlaný kokos plný rýže). Tak jsme ho taky vzali. První rok existence by se dal nazvat dětskou hrou na folk a country. Vlastních „písní“ bylo dost, zkušenosti žádné. V dubnu jsme přibrali kytaristku Vandu Kasperovou, která u nás vydržela 4 měsíce. V té době jsme už měli za sebou tři malá vystoupení a na kontě asi 15 písní, a tak jsme začali na stolním magnetofonu nahrávat kazetu. Dohotovili jsme ji v prosinci 1995 a nazvali podle naší nejstarší písně Odjíždím. To už jsme zase byli bez kytaristky.



1996
V dubnu 1996 se konal první opravdový klubový koncert na Klamovce, kde nám aplaudovalo 80 lidí. Tedy úspěch. Jan Švejda ale ztrácel nadšení a brzy zcela nepochopitelně přestal s houslemi a vyměnil je za kytaru. V září byl proto do skupiny přijat houslista Přemek Vlk a posléze i violoncellista Martin Přeček (po intervenci jeho maminky na třídních schůzkách). Začali jsme pracovat na další kazetě, ale do konce prosince jsme se ani jednou nesešli všichni. Přemek neměl moc času, Jenda moc chuti a Martin zatím nebyl moc potřeba. Kazetu jsme nicméně úspěšně dokončili a nazvali ji Nambr Tůů.



1997
Nepovedený koncert na Klamovce v lednu 1997 byl poznamenán nezájmem Jana Švejdy, absencí Přemka Vlka a celkovou nesehraností. V březnu se stal členem skupiny Martin Fencl, který s Hromosvodem od počátků spolupracoval jako host na flétnu. Po naší účasti na Folkovém kvítku zakládající člen Jan Švejda skupinu opustil a po vcelku zdařilém červnovém vystoupení v KS Průhon se rozloučil i přespříliš časově vytížený Přemek Vlk.
Zůstali jsme tedy tři: Ondřej Fencl, Martin Fencl a Martin Přeček. Nechtělo se nám hrát v tak komorní sestavě, a tak jsme oslovili kamaráda Vítka Vebra hrajícího na flétnu. Hned nám ale bylo jasné, že druhou flétnu nevyužijeme na sto procent, a tak dostal za úkol i rytmiku (místo Jirky Husáka, který se pozvolna vytratil). Po zdařilém prosincovém koncertu na Klamovce v nové sestavě Fencl-Fencl-Přeček-Vebr jsme začali pracovat na třetí kazetě. Stále jsme ale nemohli sehnat housle.



1998
To se nám podařilo až tři měsíce poté, v březnu 1998, kdy do skupiny přibyla Marie Špinková. Rychle jsme secvičili dvě novinky a z pražského Folkového kvítku jsme s nimi postoupili do finále. Tam už to tak žhavé nebylo, ale přinejmenším jsme byli bohatší o obrovskou zkušenost.
Na konci června jsme dodělali kazetu Pokračujeme v akci a teprve v září jsme začali zevrubně cvičit celý repertoár, což vyústilo v listopadový koncert v Průhonu, kam přišlo téměř 100 lidí. Marie přibrala ke svým houslím i hoboj, Martin Fencl zase trubku a kytaru a Hromosvod se pomalu ale jistě začal posunovat k hudebnímu stylu, který jsme nějakou dobu nazývali alternativní folk-rock-country.



1999
Rok 1999 byl/ pro skupinu přelomový. Jestliže jsme za čtyři roky existence udělali 10 kroků vpřed, následující rok znamenal dalších 100. Zúčastnili jsme se Zahrady i Porty, znovu jsme z Kvítku postoupili na Konopiště, absolvovali jsme několik koncertů (konečně už i se zvukařem), naučili jsme Vítka alespoň základům hry na bubny. Koncem června skupinu opustila Marie Špinková. Vystřídala ji instrumentálně vyspělejší houslistka Markéta Pipková, Marie pak slíbila, že nám bude nadále alespoň hostovat na hoboj (později ji vystřídala její sestřenice Dora Špinková). V listopadu jsme v Trojické oslavili pět let existence Hromosvodu. Poté jsme se soustředili na předělávání kazety Pokračujeme v akci, která se nám s odstupem času zdála příšerná.

2000
V průběhu zimy jsme se opět zúčastnili Zahrady a Porty, opět bez větších úspěchů. Na jaře –po přepracování zmiňovaného MC – jsme se s vervou pustili do nahrávání nové kazety. Trvalo bezmála rok, než se nám ji podařilo natočit a bezmála dva měsíce než byla zbavena všech technických nedostatků a přepálena na CD (mezitím jsme opět stihli několik koncertů, Zahradu a Portu).

2001
Album dostalo název Ptáci a pokřtili jsme jej kde jinde než na Klamovce. V červnu přišel v podobě jednoho z nejpodařenějších koncertů dlouho avízovaný odchod Martina Fencla (flétny, trubka, kytara, mandolína) a jeho nahrazení flétnistkou Zuzanou Novotnou. Současně s Martinem se rozloučila i hostující hobojistka Dora Špinková a Markéta Pipková přibrala ke svým houslím „na poloúvazek“ i kytaru. Červen 2001 byl tedy pro Hromosvod velkým zlomem – repertoár sice zůstal stejný, ale bylo ho třeba přizpůsobit novému nástrojovému obsazení, což se promítlo do alespoň částečné unifikace hudebního stylu kapely a taktéž do její profesionalizace. Hovořit o ustálení by ale zatím bylo předčasné.

2002
Zuzana Novotná vydržela v Hromosvodu jen půl roku, v lednu navíc Markéta Pipková musela na několik měsíců přestat hrát kvůli zranění ruky. I přesto se kapele s novou flétnistkou Terezou Málkovou a hostujícím houslistou Ondřejem Hanouskem (Czeltic) podařilo konečně prolomit sérii neúspěchů a napotřetí postoupit z předkola Zahrady dál. V dubnu se na post houslistky vrátila Markéta Pipková a do řad Hromosvodu vstoupila jako host hobojistka Olga Bartoňová. Série úspěšných jarních koncertů pak vyústila ve zdařilé vystoupení na festivalu Folková růže v Jindřichově Hradci (plod úspěchu na Zahradě).
Následné pražské letní soustředění přineslo kromě jiného řadu nových písní, podzim pak několik vydařených koncertů a započetí nahrávání vzpomínkového alba Kinderfolk, které pravděpodobně definitivně uzavřelo kapitolu "Hromosvod – amatérská dětská kapela".

2003
Na jaře jsme konečně ve studiu Sklep u kolínského muzikanta Ládi Douska začali pracovat na regulérním studiovém albu, v čemž jsme průběžně pokračovali až do konce roku. Zároveň jsme si odbyli rozhlasovou premiéru – nejprve na rádiu Beat, posléze i na brněnském Proglasu, kde jsme dostali celou půlhodinu včetně rozsáhlého rozhovoru. Za všechny jarní a letní koncerty jmenujme alespoň květnový Liberec, první Vagón (později se stal naší domovskou scénou) či – po letní pauze – srpnový Jimramov.
V listopadu odcestovala Tereza Málková na půl roku do Itálie, na postu flétnistky ji dočasně nahradila Karolína Skalníková (Hudba Praha, Sekvoj, ex-Uširváč).

2004
V lednu 2004 bylo definitivně dokončeno první studiové album Hromosvodu a podepsána smlouva s renomovaným vydavatelstvím Indies Records, což byl další zásadní zlom v „dějinách“ kapely. Cd dostalo název 17 lízátek a v dubnu 2004 ho před zaplněným Rock Café pokřtil zpěvák Pavel Bobek. Následovalo rozbujení koncertní činnosti, sezóna pak (už s navrátivší se flétnistkou Terezou) vyvrcholila oslavami 10 let Hromosvodu, bylo odehráno několik koncertů v rozšířené sestavě, doprovodný kytarista Eda Bakštejn pak s kapelou nějaký čas hostoval pravidelně.

2005
Na přelomu roku odcestoval Martin Přeček na studijní pobyt do Švédska a byl dočasně nahrazen Basákem (Jiřím) Vlasákem. Z dočasné náhrady nakonec vyplynula malá rekonstrukce kapely. Jiří Vlasák zůstal na postu baskytaristy, Martin Přeček se po návratu z ciziny vrátil k původnímu a jemu vlastnějšímu violoncellu a stal se, podobně jako hobojistka Oli Bartoňová, hostujícím členem na větších koncertech.
V létě 2005 nastal nebývalý festivalový boom, zahráli jsme na deseti open-airech, včetně takových akcí jako Sázava fest, United Islands of Prague nebo Stodola Michala Tučného.
A personální rošády pokračovaly záhy, v září jsme se rozloučili s dlouholetou houslistkou Markétou Pipkovou, kterou dočasně nahradila Barunka Waldmannová a od listopadu pak studentka konzervatoře Hanka Vyšínská. Jedním dechem nutno podotknout, že na činnost kapely měly všechny zmíněné změny spíše pozitivní vliv a nijak ji nezbrzdily, ba naopak. Sestava se hudebně i lidsky stabilizovala během několika týdnů a jelikož jsme za ty dva roky nashromáždili docela dost materiálu, začalo se s nahráváním další desky.

2006
Vyzbrojeni určitou zkušeností zvěčnili jsme nový repertoár poměrně rychle, změna nastala v mixu. Svěřili jsme ho do rukou Libora „Mikeše“ Mikošky, který si nahrávku odvezl do zlínského „V“, jednoho z nejlepších českých studií. Ohromnou výhodu znamenalo zdejší prvotřídní vybavení a hlavně geniální ucho Mikešovo, nevýhodu jeho totální vytíženost (paralelně míchal Buty, Maracu a tisíc dalších věcí), díky níž jsme prošvihli termín o rovné dva měsíce a málem cd nestihli vydat do křtu.
Křest (rukou Jaroslava Hutky) se podařil, stejně první velká šňůra, která se zastavila ve dvaceti českých a moravských městech a v podstatě neměla slabších míst. A tak nechť žijí Hromosvod, cd Svitavy, i vy!

Ondřej Fencl

NAHOŘE PES - pražská rocková kapela

Kapela stihla za 10 let existence úspěšně projít soutěžemi Rock Made In Gambrinus, Broumovská kytara nebo Rockfest Dobříš, má za sebou přes 150 koncertů, zejména v klubech a na festivalech (např. Benátská noc 2002 nebo Rock For People 2005), za předkapelu si Nahoře Pes vybrali m.j. Laura a její tygři, -123minut, Blue Effect, Znouzectnost, Brutus, Echt… a také americký bluesman Sugar Blue, známý z hostování s Rolling Stones, Bobem Dylanem a dalšími veličinami (na jaře 2005 pokřtil skupině v pražském Vagónu EP Robinson).
Na podzim 2007 vychází Nahoře Pes zbrusu nové cd Čína zmixované zvukovými mistry Liborem Mikoškou (Narvan) a Petrem Vavříkem (Buty), následuje klubová šňůra po sedmi českých městech.
Skupina produkuje v podstatě písničkový rock s osobitými texty založený na živých nástrojích, nebojí se přitvrdit, ani zpomalit, příp. utéct třeba k funky nebo blues. Netradičním prvkem v sestavě je šarmantní bubenice Pája Táboříková, talentovaná konzervatoristka se záviděníhodným švihem.



Historie Nahoře Pes pohledem kapelníka Ondřeje Fencla

1996–97
Skupina vznikala postupně v průběhu let 1996–7, přesné datum tedy nelze určit. Svého bratrance Lukáše Fencla jsem poprvé v souvislosti s bubnováním v novém rockovém souboru oslovil v září 1996, dva měsíce po něm přislíbil účast i můj spolužák, kytarista Jenda Švejda. Kromě mě zatím ale nikdo neměl vlastní nástroj a tak trvalo zhruba rok, než jsme začali skutečně fungovat. První regulérní zkouška (pod názvem Devil’s Dogs) ve vlastní zkušebně s vlastními nástroji a aparáty se uskutečnila v říjnu 1997.

1998
Do února 1998 jsme se ve třech sešli jen asi pětkrát. Tehdy byl poprvé – zatím jen jako host – přizván Lukášův spolužák, klávesista David Hlaváč. Během několika týdnů se stal právoplatným členem. Klávesy se nám líbily, ale k dokonalosti chyběla ještě basa. A tak byl David nedobrovolně pasován i do role baskytaristy.
19. května se konal první koncert. Moc se nevydařil, Švejda totiž ztrácel nadšení. V červnu skupinu dobrovolně opustil.
Naše původní punk-rocková orientace se zvolna přesouvala do oblasti zpěvného bigbítu, který se nestydí experimentovat a nebojí se zabrousit do sousedících stylů. David odmítl nadále hrát na basu, angažovali jsme tedy nového basáka Ondřeje Pavloka a začali pořádně zkoušet. Ondřej nehrál moc dobře, ale nikoho jiného jsme neměli, a tak jsme dřeli a přineslo to své ovoce.

1999
Vystoupení na maturitním plese v únoru 1999 se celkem povedlo zněli jsme konečně alespoň trochu jako kapela. Následovaly koncerty v Kroku a na Vodní slavnosti gymnázia PORG. Po doposavad asi největším vystoupení 23. 6. v Batalionu jsme se po oboustranné dohodě přátelsky rozloučili s Ondřejem Pavlokem. Chtěl svůj volný čas trávit jinak než účinkováním v rockové skupině a my jsme zase potřebovali lepšího basáka. Toho jsme díky inzertní tabuli na Jungmannově náměstí sehnali téměř hned. Pája Junek do skupiny skvěle zapadl a svůj nástroj zvládal o poznání lépe než Ondřej.
V říjnu 1999 jsme se neúspěšně pokoušeli postoupit na soutěži ve Mlejně, hráli jsme v Excesu a opět v Kroku a začali ve skalních podmínkách točit první demo-kazetu Réservé pro invalidu.

2000
Naši první nahrávku (stopáž 60 minut) jsme pokřtili 4. 4. 2000 po dlouhé době zase na Klamovce. V květnu jsme absolvovali první mimopražská vystoupení a také se prezentovali jako předkapela Znouzectnosti. O prázdninách do sestavy přibyl kytarista Kuba Rak. V říjnu 2000 došlo k přejmenování skupiny na Nahoře Pes.

2001
Rok 2001 znamenal pro kapelu velký zlom. Absolvovali jsme celkem 17 koncertů, poprvé navštívili studio a konečně to hlavní: s pomocí dalších nejmenovaných osob jsme zjistili, že pokud se chceme prosadit někde dál než jen v menších pražských klubech, bude třeba trochu utřídit repertoár a přestat hrát od všeho kousek, jak bylo naším dlouholetým zvykem. Tento revoluční čin se z hlediska dlouhodobé perspektivy vyplatil.

2002
Na jaře se Nahoře pes probojoval do semifinále Rock Made In Gambrinus a do finále Broumovské kytary, vrcholem letní sezóny pak bylo vystoupení na obřím festivalu Benátská noc na Malé skále. Zároveň se ale jasně ukázalo, že zmíněné stylové zakotvení nevyhovuje některým členům kapely. Už dlouho bylo jasné, že stará dobrá sestava Nahoře Pes spěje ke svému konci. Ještě jsme stihli zvítězit v soutěži Mlejnice Kiss a pak už přišel křest nového vzpomínkového cd Nahoře Pes na měsíci (natočeno v průběhu roku 2002) a zdařilý poslední koncert ve staré sestavě na Velké říjnové party ve Vagónu před dvěma stovkami diváků.

2003
Nahradit rozmanitou osobnost Páji Junka, kouzlo a klávesový um Dády Hlaváče a hudební potenciál Kuby Raka nebylo jednoduché. V průběhu zimy se stabilizoval nový Nahoře Pes, kde zmíněné muzikanty vystřídali kytarista Michal Nosek, baskytarista Petr Polák (záhy byl pro nespolehlivost dočasně nahrazen fiktivním baskytaristou Standou Lysým, který si nepřál vystupovat pod svým skutečným jménem Pája Junek) a klávesák Janek Vondrovský. Teprve s příchodem baskytaristy Vojty Donáta v květnu 2003 se vše vrátilo do těch správných kolejí, sestava se ustálila, vznikly nové skladby a koncertní činnost se rozbujela nebývalou měrou. V říjnu 2003 Nahoře Pes přispěl svou troškou na live-cd Velká říjnová party (šest vybraných songů pocházelo z výše zmíněného posledního koncertu ve staré sestavě v říjnu 2002)

2004
Stabilizace sestavy a repertoáru se naplno projevila v roce 2004, kdy bylo odehráno 26 koncertů, z nichž stojí za zmínku minimálně finále soutěže Rock Nymburk, festival Boodstock nebo podzimní předskakování bluesové legendě Sugar Blue před natřískaným klubem Vagón. V březnu vyšlo vzpomínkové cd na tragicky zesnulého Filipa Venclíka s názvem Slunce ještě spí, na němž se Nahoře Pes podílel dvěma písněmi, v průběhu celého roku kapela pravidelně dojížděla do kolínského studia Sklep, kde zvěčňovala veškerý repertoár. V listopadu bylo z 18 natočených skladeb vybráno 6 nejlepších (prozatím), které byly svěřeny do rukou zvukového mistra Libora Mikošky. (Narvan, Laputa...)

2005
Po lednovém masteringu, který provedl ve svém zlínském studiu Petr Vavřík (Buty), vyšlo 29.1. cd Robinson (stopáž 22 min.), které je předzvěstí delšího alba plánovaného na jaro 2006. Album pokřtil 10.4. ve Vagónu slovutný americký bluesman Sugar Blue.
V červnu se s Nahoře Pes rozloučil základající člen Lukáš Fencl, za bicí usedl Robert Keller (ex- A bude hůř), aby prožil křest ohněm v podobě zdařilého vystoupení na českobrodském Rock For People.
Zářiové miniturné k cd Robinson se moc nepovedlo, v říjnu si ale kapela spravila chuť postupem do finále Plzeňské bítové ligy (jehož se z důvodu krytí termínů nakonec nezúčastnila) a tradiční Velkou říjnovou.

2006
V zimě Nahoře Pes navázal družbu s kapelami Illfish a Vyhoukaná Sowa (povedl se pražský, hradecký i plzeňský koncert), zahrál si v Chrášťanech jako předskokan Brutusu a během jara pak postupně dospěl k tomu, že potřebuje za bicí soupravou vzpruhu. Tou se v létě stala talentovaná konzervatoristka Pája Táboříková, premiéra v nové sestavě na jimramovském festivale Otevřeno znamenala jedno z nejlepších a nejúspěšnějších vystoupení kapely vůbec. Na Velké říjnové bylo pokřtěno staronové cd Archív, kde spatřily světlo světa veškeré nahrávky pořízené v Kolíně v letech 2003-2004 ještě s Lukášem a nezachycené cédéčkem Robinson + několik bonusů z vůbec první návštěvy studia v roce 2001 ještě v sestavě s Pájou, Davidem a Kubou.
V Lucerna Music baru Nahoře Pes úspěšně zvládl roli předkapely Laury a jejích tygrů, v prosinci pak totéž s –123minut v Kutné hoře.

2007
V lednu začalo nahrávání zbrusu nové desky, 11.6. Nahoře Pes koncertem v domovském Vagónu oslavil 10 let existence, 17.9. vychází nové cd Čína a kapela vyjíždí na podzimní klubové turné. 


LUCIE revival

Skupinu založilo na podzim 2005 pět zkušených muzikantů (zčásti studentů, zčásti absolventů hudebních konzervatoří) sehraných z letitého společného působení v dalších projektech. Už během první koncertní sezóny si Lucie revival, stavící na co nejvěrnější interpretaci předlohy, získal slušné renomé. Následovaly pozvánky na prestižní festivaly (Sázava fest, Benátská noc...), kapela se díky své přesvědčivosti a koncertnímu nasazení stala vítanou ozdobou městských či pivních slavností, klubových pódií i firemních akcí. Narozdíl od dvou paralelně fungujících regionálních napodobenin Lucie koncertuje dnes pražský Lucie revival napříč celou republikou a často také na Slovensku.

Zúčastnění hudebníci si uvědomují, že správný muzikant by neměl pouze reprodukovat, proto jsou aktivně činní též v úspěšných autorských kapelách Hromosvod, Nahoře Pes, 5P Luboše Pospíšila, Schodiště, Davidoff, Techtle mechtle a Woodojam.

UŠIRVÁČ (HUDBA PRAHA revival)
1999
Uširváč byl založen v Praze – Dejvicích v létě 1999 poté, co se zdálo, že smrtí baskytaristy J. I. Wünsche (1. 6. téhož roku) definitivně skončila éra tehdy přes dva roky rozpadlé a ojediněle koncertující legendy Hudba Praha.
Ve školce poblíž bývalého hotelu Internacionál na Podbabě se tehdy sešlo cca 7 lidí různého věku (nejmladší 18, nejstarší 32 let) a pohlaví (ženy dvě, mužů pět). Nejmladší (který to celé s pomocí nástěnky v domě hudebních nástrojů na Jungmannově náměstí svolal) nekompromisně zavelel, že hrát se bude Jasná páka a Hudba Praha, čtyři se podřídili, dva už příště nedorazili. Nejstarší pak vymysleli název Uširváč.
Po dvou měsících se tělěso přestěhovalo blíž k metru, do jiné školky za hotel Diplomat a posléze blíž k centru, do sklepa v Panské ulici, kde se zkoušelo až do ledna 2004. Mezitím Ivana Mináře vystřídal mladý notorik a nespolehlivý punker Ondřej Rostek z kapely dnes Žabí majer a ke zpěvačce Karolíně Skalníkové (dnes Sekvoj a duo s M. Trchovou) přibyla Míša Čihulová (dnes nevíme).
A bylo nás šest: Kapitán OF, Strýc Vladimír, Veselý ušák, Karolína (Maličká Kája), Ondřej a Míša

2000
Premiéra úspěšně proběhla na jaře v legendární bubenečské restauraci Na Slamníku. Následovala Šlechtovka, Prosek, první výjezd mimo Prahu do Červené Lhoty, Voják, Klamovka… Po několika dalších koncertech to vzdala Míša Čihulová a brzy po ní Ondřej Rostek.

2001
Na uprázdněné místo zpěvačky nastoupila v březnu 2001 Ďáblice Zizi (vyje u nás dodnes), kytaru po Ondřejovi přebral stále zůstávající strýček Vladimír, osiřelou basu uchopil michelský fantom Pája Junek z věhlasné formace Nahoře Pes zvaný Muflon, kterého kapelník přemluvil k dočasnému hostování. Zůstal tři roky.
Sestava se ustálila, domovskou scénou se stal pražský Vagón, nazkoušeno bylo skoro 60 věcí, nechyběly koncertní zkušenosti, zázemí, zkušebna… a až na výjimky celkem dobré vztahy.

2002
V průběhu zimy 2002 Maličká Kája uhranula zvukaře z Vagónu, ve stejném čase Daniela z Hudby Praha udeřila Jamajku židlí, slovo dalo slovo, Robert Jína podal Hudbě Praha vřelé doporučení a princezna českého folku se stala regulérní členkou kapely, kterou Uširváč revivaloval.
Zpočátku to byla především dobrá reklama. V létě 2002 ale kapelník kapitán OF nelenil, obtelefonoval půl vlasti, následkem čehož Uširváč na podzim začal koncertovat daleko častěji a nejen v okolí Prahy. Hudba Praha se navíc rozhodla definitivně vylézt ze záhrobí a vyjela na regulérní turné.
Hektické tempo pak donutilo naší Maličkou ohlásit rezignaci na svůj post v Uširváči, nakonec zůstala až do května 2003 (v Hudbě Praha skončila o rok později). Kromě toho se vyhrotily vztahy se strýčkem Vladimírem, jenž jest osobností vpravdě komplikovanou a kolem vánoc kapelu opustil.

2003
Spokojenost zavládla zejména na naší straně, neboť mladičký holobrádek Hvízdavý Dan, který nastoupil na uprázdněné místo kytaristy, se ukázal býti zdatnou a nekonfliktní náhradou. Po „legendárním“ koncertě v Brandýse se rozplynula i jeho prvotní plachost (od té doby nesnáší jahodovou vodku).
Během první poloviny roku 2003 nadále pokračoval nárůst koncertní činnosti, což časově nezvládal zejména Veselý ušák Jája. V březnu za něj ve Vagónu zaskakoval Eman Kandl, bývalý (a nejlepší) bubeník Hudby Praha, v květnu Karel Jenčík, bývalý (a nejrychlejší) bubeník Energitu, Benefitu, Arakainu... Turbokarel se nakonec během léta stal spíše regulérním členem Uširváče než záskokem a Veselý ušák naopak spíše záskokem a milým hostem než členem kapely. V průběhu léta se pak v sestavě definitivně usadil Karel.
Kromě toho byl do kapely natrvalo přijat třetí kytarista strýc Vendula (též Vasil), který už dříve několikrát zaskakoval za nevyzpytatelného strýce Vladimíra (shoda křestního jména strýc je náhodná, bratři nejsou). Posledním letním přírůstkem se pak stala Lady Jane - po měsících hledání nahradila Maličkou Káju.
V této sestavě se pak Uširváč do konce roku v klidu věnoval rozbujelé koncertní činnosti.

2004
V lednu byl Uširváč nevybíravě vyhozen z letité zkušebny v Panské, domníváme se, že za vším stál Strýček Vladimír plný nenávisti, který byl již dříve překřtěn na kratší a výstižnější Sperma. Bez zkušebny kapela nakonec nelehko fungovala celý půlrok.
V dubnu se Uširváč musel vyrovnat se ztrátou charismatického Muflona Páji, jenž dal definitivně přednost lesům a folku. Náhrada přišla nečekaně rychle a kapele ve finále prospěla, neboť Basák Vlasák jest člověk snaživý, který se seznámil s kompletním repertoárem v rekordním čase a nastudoval jej (narozdíl od Pájíka) v krystalické podobě. Z na první pohled nesmělého chlapíka se navíc po několika koncertech stal showman a, řečeno se slabikářem, "pěkné kvítko" (podobným procesem rok předtím prošel i Hvízdavý Dan).
Do podzimní sezóny vstoupil Uširváč velkolepě a sice dlouho připravovaným 5 LET TOUR. Zásadní koncert s hosty v pražském Vagónu dopadl na výbornou i přes nečekanou absenci Lady Jane. Ze smršti dalších omluvenek, jedné demise (už delší dobu znuděný Strýc Vasil, ve skrytu duše vždy spíš popíkář než rocker) a jednoho vyhazovu (Lady Jane) Uširváč ovšem, jak je jeho zvykem, vytěžil zlato. Během několika zářijových dnů se sestava kapely transformovala do stabilní podoby, velký dík za to patří Pájince z Loun - objevila pro kapelu Divou Ivu Pupíka a sama se posléze stala druhou vokalistkou, ač s námi původně zaskakovala na bubny. Na postu saxofonisty pak zakotvil hráč, který na tu hezkou zlatou věc umí hrát (všechna čest předchozím pištkyním, ale je to tak) Jmenuje se Martýýnek s dlouhým a tvrdým.
No a co teprve rok následující.

2005
Na jaře se Uširváč v téhle zatím nejsilnější sestavě rozjel na další šňůrečku, kluby tentokrát nebyly zrovna přeplněné, náladu ale spravilo léto. Kapela začala objíždět motosrazy, z nichž zejména ten na Bucku patřil k zdařilým akcím a to se teprve schylovalo k vrcholným Teplicím nad Metují. Ve tři hodiny v noci a za teploty blížící se nule na Uširváč trsaly stovky lidí a podobné to bylo dva měsíce poté na svatbě v Bílém potoce nebo tradičně na Říjnové party. A také na revivalových trojbojích v domácím Vagónu spolu s Tři sestry revival bandou a revirválem Visacího zámku, jejichž tradici rok 2005 započal.
Turbokarel počínaje létem začal paralelně působit v Jaklově Folimance, Uširváč má ale to štěstí, že Pájinka umí kromě hlasivek krotit též škopky, tudíž je kapela prudce variabilní. Nota bene když je ještě v záloze záskok v podobě jedné plantážnice z ústecké líhně, kteráž slove Helenka (hostovala např. na rozlučkovém koncertě s rokem 2005, kde skupina před vyprodanou kutnohorskou Českou 1 vystoupila jako předkapela Luboše Pospíšila, přičemž si s Uširváčem zahrál i Pospíšilův kytarista Bohouš Zatloukal, základní stavební kámen Hudby Praha)

2006
A proč dělat změny, když to funguje. V téhle parádní partě absolvovala kapela i další rok. Díky dostředivým silám kolektivu se podařilo v Uširváči udržet Ivu Pupíí, koketující toho času s jazzem, vznikla družba s kapelou Garáž, jíž Uširváč dvakrát úspěšně předskakoval, což se zřejmě stane tradicí i v roce následujícím, z dvaceti odehraných koncertů jmenujme zejména rozjetý ples pošťáků na pražské Ořechovce, trojhodinovou pohodovku v Lounech nebo otvíračku litoměřické Baronky.
Vstříc zítřkům nadále vzhlížíme pospolitě a s radostí.

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>