Slavnosti chřestu

Na Žofíně dnes propukají pravé chřestové orgie. Od 12.00 se tu konají soutěže v loupání chřestu, přednášky o jeho pěstování a přípravě spojené s ochutnávkami a večer slavnostní chřestový galavečer. Program chřestových slavností uvnitř.

 Pořadatelé pro chřestové slavnosti nemohli najít vhodnější datum. Chřest se totiž začíná sklízet zjara, asi od poloviny dubna, kdy začínají vyrážet první výhonky a jejich sklizeň pokračuje denně až do poloviny června. Chřestové výhonky se sice dají koupit po celý rok, ale ten nejchutnější je k dostání pouze v sezóně.

 V odpolední části slavností se návštěvníci dozvědí jak špargl nakoupit či upravit a s čím si na něm mohou nejlépe pochutnat. Součástí přednášek bude i ochutnávka chřestových pokrmů z teplé i studené kuchyně, a návštěvníci tak budou moci najít svého favorita poměrně rychle. Milovníky vína jistě potěší i horké someliérské tipy k pokrmům z chřestu. V německy mluvících zemích připravují vinaři pro sezónu chřestu speciální víno už léta. Pozadu však nezůstávají ani čeští vinaři nabízející chřestové víno Asparagus.

 

Každý soutěžící se může zůčastnit soutěže v loupání chřestu, jejíž vítěz si ze Žofína odnese domácí kavárnu Dolce Gusto. Deset odvážných semifinalistů se  pak pokusí pod přísným dohledem pětičlenné poroty probojovat do velkého finále, které proběhne večer před zraky všech návštěvníků. 

Jednodenní akci uzavře slavnostní galavečer v Paláci Žofín, který začne v 19 hodin. Návštěvníci se mohou těšit na tematickou módní přehlídku z kulinářského prostředí, hudbu, tanec, slavnostní chřestový raut a finálové vyvrcholení soutěže „CHŘEST CUP“ o dva zájezdy dle vlastního výběru v celkové hodnotě 75.000,- Kč.

Zatímco staří Řekové chřest zřejmě nepěstovali, ale sbírali volně rostoucí, staří Římané ho pěstovali způsobem velmi podobným tomu dnešnímu. V Evropě se začal chřest jako zelenina šířit kolem roku 1470, když se pěstoval ve francouzských klášterech k léčebným kůrám. O uplatnění chřestu jako výborné lahůdky se zasloužil zahradník Ludvíka XIV., který založil ve Versailles první chřestové plantáže ve Francii. Do Anglie přišlo pěstování chřestu kolem roku 1540, v Německu byly založeny první chřestovny až v roce 1567 ve Stuttgartu. V 18. století si chřest našel cestu z feudálních zahrad do polních kultur a jeho pěstování se rozšířilo i do rakouské říše, kde začíná slavná historie »ivančického šparglu«. Nejslavnější rakousko-uherské chřestové plantáže totiž nevyrostly u Vídně, kde jsou dnes na Moravském poli, ale v Ivančicích na jižní Moravě. Zdejší chřest se ukázal jako nejlepší v celé Evropě a byl ve světě známější než plzeňské pivo. Komunistický režim však pokládal tuto zeleninu za buržoazní pochoutku a slavné české i slovenské chřestárny zrušil. Tehdy se chřest používal nejčastěji vzrostlý jako součást řezaných květin.

turban, chrest.cz