Skrýt výsledky vyhledávání
Archiv
Děkujeme. Váš hlas byl přijat!

Ratatouille: francouzské koření v hollywoodské polévce

2007-09-12 02:37

Vařit může každý – tak zní heslo šéfkuchaře Gusteaua, velkého to vzoru hlavního hrdiny filmu, sympatického krysáka Remyho. Pokud ovšem může každý vařit, pak jistě nedokáže každý udělat chytrou, vtipnou a dokonce bych řekl krásnou animovanou komedii. Jedním z těch, kteří to nepochybně umí, je režisér Brad Bird, podpořený týmem studia Pixar.
 
Skoro by se chtělo říct zapomeňte na Nema. Vedle nejnovějšího Pixařího počinu se tento tak úspěšný starší snímek jeví pojednou téměř nemastný a neslaný. Francouzské koření, někomu snad letmo připomínající vůni geniálního Tria z Bellvill, této hollywoodské polévce evidentně prospělo. Nejde jen o to, že technologie počítačové animace udělaly zas nějaký ten krůček kupředu, chlupy vypadají chlupatěji, chléb chlebověji a na obličejích postav přibyla další várka mimického svalstva: Ratatouille je navíc zpracován s výtvarným citem, u počítačové animace nebývalým, a akční scény navazují na to nejlepší z klasické kreslené grotesky.
 
Jak už je u animovaných snímků tradicí, film je servírován s označením rodinný. Taková nálepka může lehce odradit náročnější strávníky, kteří netouží po předžvýkaných soustech. Je ovšem třeba říct, že ačkoliv Ratatouille nepochybně zaboduje i u dětského publika, gurmán se určitě nemusí stydět. Mnohé z Birdova inteligentního humoru daleko spíš ocení tatínkové a maminky než jejich ratolesti. Krysák Rony rozhodně není žádný šišlavý mončičák a na některých postavách, jako je kupříkladu gastronomický kritik Anton Ego, si vyloženě smlsnete.
 
Základní dějová linie je v podstatě jednoduchá, nicméně chytře vymyšlená a plná drobných zvratů, které vás nepřestanou překvapovat. Rony, krysa s vynikajícím čichem a vášní pro dobré jídlo, se jednoho dne ztratí ve velkoměstě a hrou štěstí a náhody se dostane do vyhlášené pařížské restaurace, kde zahájí kariéru kuchaře.
 
O tom, že rodinný původ může být v tomto případě dost závažnou překážkou, se snad netřeba rozepisovat. Krom toho je tu ovšem ještě nerudný šéfkuchař, vysoce kritický kritik restaurací, konzervativní otec, který by raději viděl svého syna pěkně u popelnic, a nekompromisní hygienik, jenž má na přítomnost hlodavců v kuchyni poněkud omezené názory. To všechno vytváří dohromady velice delikátní směs, kterou mohu s klidným srdcem doporučit i skutečným fajnšmekrům. 

 Slogan filmu tentokrát nelže. Jen jedno jediné mne trápí: Nejsou to náhodou spíš potkani

Místa a časy projekce naleznete zde.

Vratislav Kadlec

Komentáře (0)

Přidat komentář

Pole není vyplněno nebo obsahuje nepřípustné symboly.
Jméno: E-mail:
Komentář:
  Hlásit nové komentáře.
>